Dorcopsis
 Klokan | |
|---|---|
,_Pairi_daiza_2.jpg) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | dvojitozubci (Diprotodontia) |
| Čeleď | klokanovití (Macropodidae) |
| Rod | klokan (Dorcopsis) Schlegel & Müller, 1845 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dorcopsis (česky klokan, toto jméno se však používá pro více rodů) je rod vačnatců z čeledi klokanovití (Macropodidae).
Systematika
[editovat | editovat zdroj]Za popisnou autoritu rodu Dorcopsis jsou pokládáni němečtí přírodovědci Salomon Müller a Hermann Schlegel (1845). Typovým druhem se stal klokan novoguinejský (Dorcopsis muelleri, hist. Macropus muelleri Lesson, 1827; Didelphis brunii Quoy & Gaimard, 1830). Současná systematika rozpoznává čtyři recentní druhy rodu Dorcopsis:[1][2]
- Dorcopsis atrata Van Deusen, 1957 – klokan černý, výskyt na Goodenoughově ostrově u jihovýchodního pobřeží Nové Guineje;
- Dorcopsis hageni Heller, 1897 – klokan Hagenův, výskyt v severní Nové Guineji;
- Dorcopsis luctuosa (D'Albertis, 1874) – klokan žlutoskvrnný, výskyt v jihovýchodní Nové Guineji;
- Dorcopsis muelleri (Lesson, 1827) – klokan novoguinejský, výskyt v západní Nové Guineji, vč. ostrovů Misool, Salawati a Yapen.
Rod Dorcopsis je podle fylogenetické studie z roku 2009 pokládán za sesterský taxon novoguinejského rodu Dorcopsulus.[3] Některé systémy rod Dorcopsulus sdružují či synonymizují v rámci Dorcopsis.[2] Podle studií z roku 2026 je však rod Dorcopsis zřejmě dokonce parafyletický vůči rodu Dorcopsulus a synonymizování má tedy z pohledu kladistiky opodstatnění. Bylo rovněž doporučeno osamostatnit poddruh Dorcopsis luctuosa phyllis na úroveň samostatného druhu.[4][5]
Popis
[editovat | editovat zdroj]_-_Museo_Civico_di_Storia_Naturale_Giacomo_Doria_-_Genoa,_Italy_-_DSC02940.JPG)
Klokani rodu Dorcopsis dosahují délky těla 34–97 cm a délky ocasu 27–55 cm. Pro všechny druhy bývá typický velký, široký a neosrstěný čenich, malé a zaoblené uši a obráceně vyrůstající srst na zátylku. Srst většiny zástupců je dlouhá a hustá, s výjimkou klokana Hagenova. Ocas je rovnoměrně osrstěný, směrem ke konci olysalý. Samice mají čtyři mléčné bradavky a dobře vyvinutý vak, jenž se otevírá směrem dopředu.[2]
Klokani rodu Dorcopsis představují endemity Nové Guineje a přilehlých ostrovů, typicky žijí v nížinatých deštných lesích nepřesahujících nadmořskou výšku 400 metrů, ačkoli klokan černý z Goodenoughova ostrova obývá horské lesy až do výšky 1 800 metrů. Kosterní pozůstatky potvrzují relativně nedávný historický výskyt na Molukách (Halmahera, Gebe), zřejmě v důsledku prehistorického zavlečení člověkem. O chování a ekologii není známo dostatečné množství informací. Jde zřejmě o převážně noční zvířata, která se živí kořeny, listy, trávou a ovocem, možná i bezobratlými. Pozorování klokana žlutoskvrnného v zajetí naznačují tendenci vytvářet sociální skupiny. Rozmnožování může alespoň v případě klokana černého a novoguinejského probíhat celoročně. Během páření samec fixuje samici kousnutím do krku, toto primitivní chování se objevuje již u vačic. Samice rodí jediné mládě.[2]
Ohrožení
[editovat | editovat zdroj]Mezinárodní svaz ochrany přírody považuje klokana žlutoskvrnného za zranitelný a klokana černého za kriticky ohrožený druh. Zbylé dva druhy patří mezi málo dotčené, se stabilní populací.[6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ GROVES, C. P. Order Diprotodontia. In: WILSON, D. E.; REEDER, D. M. Mammal Species of the World: A Taxonomic and Geographic Reference. [s.l.]: Johns Hopkins University Press, 2005. Dostupné online. ISBN 978-0-8018-8221-0. S. 61–62. (anglicky)
- 1 2 3 4 NOWAK, Ronald. Walker's Mammals of the World : Monotremes, Marsupials, Afrotherians, Xenarthrans, and Sundatherians. Baltimore; London: Johns Hopkins University Press, 2018. Dostupné online. S. 315–316. (anglicky)
- ↑ MEREDITH, Robert W.; WESTERMAN, Michael; SPRINGER, Mark S. A phylogeny and timescale for the living genera of kangaroos and kin (Macropodiformes : Marsupialia) based on nuclear DNA sequences. Australian Journal of Zoology. 2009-03-13, roč. 56, čís. 6, s. 395–410. Dostupné online [cit. 2023-07-10]. ISSN 1446-5698. doi:10.1071/ZO08044. (anglicky)
- ↑ GAUTHIER, Clélia; DODT, William G.; CASCINI, Manuela. Diversification of kangaroos and broader turnover among marsupial terrestrial herbivores coincided with emerging aridification then incipient grasslands. Molecular Phylogenetics and Evolution. 2026-04-01, roč. 217, s. 108543. Dostupné online [cit. 2026-01-30]. ISSN 1055-7903. doi:10.1016/j.ympev.2026.108543.
- ↑ ELDRIDGE, Mark D. B.; PHILLIPS, Matthew J.; PRATT, Renae C. Phylogenetic analysis of the New Guinean forest wallabies, Dorcopsis and Dorcopsulus reveals cryptic divergent lineages impacted by highland and lowland barriers. Molecular Phylogenetics and Evolution. 2026-04-01, roč. 217, s. 108542. Dostupné online [cit. 2026-02-11]. ISSN 1055-7903. doi:10.1016/j.ympev.2026.108542.
- ↑ Dorcopsis [online]. IUCN [cit. 2023-07-10]. Dostupné online. (anglicky)
