Rotruda
| Rotruda | |
|---|---|
| Narození | 775 |
| Úmrtí | 6. června 810 (ve věku 34–35 let) |
| Nábož. vyznání | katolická církev |
| Partner(ka) | Rogron I., hrabě z Maine |
| Děti | Ludvík |
| Rodiče | Karel I. Veliký[1] a Hildegarda[1] |
| Rod | Karlovci |
| Příbuzní | Karel Mladší[2], Pipin Italský[2], Pipin Hrbatý[2], Ludvík I. Pobožný[2], Drogo[2], Hugo[2], Lothar[2], Theodorich[2], Theodrada[2], Berta[2], Gisela Franská[2], Adelaide[2], Hildegarda[2], Chrotais[2], Hiltruda[2], Rothilda[2] a Adaltruda[3] (sourozenci) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Rotruda také Hruodrud či Hruodhaid[4] (asi 775? – 6. června 810) byla franská princezna, řeholnice a druhá dcera Karla Velikého z jeho manželství s Hildegardou.
Mládí
[editovat | editovat zdroj]Z počátků jejího života se dochovalo jen velmi málo informací. Vzdělávala se na královském dvoře, kde ji byl učitelem Alcuin, který ji ve svých dopisech láskyplně nazýval Columba.[5] Když jí bylo šest roků, zasnoubil ji otec Karel Veliký s mladým byzantským císařem Konstantinem VI. Jednalo se o politickou dohodu s Konstatinovou matkou a regentkou Irenou Athénskou. Řekové Rotrudu nazývali Erythro a poslali na královský dvůr učeného eunucha jménem Elisaeus, aby ji vzdělával v řeckém jazyce i obyčejích "římské říše".[6] V roce 786, když jí bylo jedenáct roků došlo k neshodě s Byzantskou říší a tak se spojenectví rozpadlo. Konstantinova matka Irena v roce 788 zrušila i zasnoubení. Později měla Rotruda vztah s Rorgonem z Rennesu, s nímž měla syna Ludvíka, opata ze Saint-Denis. Nikdy se nevdala.
Pozdější život
[editovat | editovat zdroj]Rotruda se nakonec stala jeptiškou, čímž se připojila ke své tetě Gisele, abatyši v klášteře Val-de-Marne v Chelles. Obě ženy napsaly dopis Alcuinovi z Yorku, který byl v té době v Tours, v němž ho požádaly, aby napsal komentář vysvětlující Janovo evangelium.[7] Alcuin jim vyhověl a napsal sedm knih Commentaria in Iohannem Evangelistam, které byly k evangeliu přístupnější než náročné traktáty svatého Jana. Historici dopis datují k jaru roku 800, čtyři roky před Alcuinovou smrtí a deset roků před smrtí Rotrudy.[8]
Většina historiků dělí Rotrudin život na dvě fáze. V politické historii jejího otce Karla Velikého o ní hovoří jako o princezně, která byla předmětem politických a sňatkových záměrů svého otce a ženou pochybných mravů,[9] zatímco náboženská historie o ní hovoří jako o druhé jeptišce, spojené z dopisem z Chelles.[10]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
- 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
- ↑ Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
- ↑ MCKITTERICK, Rosamond. Charlemagne: The Formation of a European Identity. [s.l.]: Cambridge University Press Dostupné online. ISBN 978-1-139-47285-2. (anglicky)
- ↑ GASKOIN, Charles Jacinth Bellairs. Alcuin: His Life and His Work. New York: Russell & Russell, 1966. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BURY, J. B. History of the Eastern Roman Empire: From the Fall of Irene to the Accession of Basil I.. [s.l.]: Oxford: Ecclesiastical History Society, 1978. 310 s. Dostupné online. ISBN 978-80-273-0338-0. (anglicky)
- ↑ "Epistola Christi Familarum Gislae atque Rechtrudae ad Albinum Magistrum." Patrologia Latina 100:738D-740C
- ↑ DÜMMLER, Ernst Ludwig. Monumenta Germaniae Historica Epistolae aevi Carolini II.. [s.l.]: [s.n.] S. 323–325. (latinsky)
- ↑ Rotrud,tochter Karls des Grossen († 810). www.manfred-hiebl.de [online]. [cit. 2022-02-20]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Commentaria: Scholarship in Women’s Communities [online]. 2005-12-22 [cit. 2022-02-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2005-12-22. (anglicky)
