George Francis FitzGerald
| George Francis FitzGerald | |
|---|---|
 | |
| Narození | 3. srpna 1851 Dublin |
| Úmrtí | 21. února 1901 (ve věku 49 let) Dublin |
| Místo pohřbení | Mount Jerome Cemetery (53°19′33″ s. š., 6°17′1″ z. d.) |
| Občanství | Spojené království Velké Británie a Irska |
| Alma mater | Trinity College (1867–1871) |
| Povolání | fyzik a vysokoškolský učitel |
| Zaměstnavatel | Trinity College (1877–1901) |
| Ocenění | člen Královské společnosti (1883) Královská medaile (1899) |
| Rodiče | William Fitzgerald[1] a Anne Stoney[1] |
| Příbuzní | George Johnstone Stoney (strýc)[1] John Hewitt Jellett (tchán)[1] |
| Funkce | Erasmus Smith's Professor of Natural and Experimental Philosophy (1881–1901) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
George Francis FitzGerald (3. srpna 1851 Dublin – 22. února 1901 Dublin) byl irský fyzik a matematik, který proslul především objevem kontrakce délek a pracemi v oblasti elektromagnetismu.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se roku 1851 v Dublinu. Jeho otec William byl profesorem filosofie, později se stal biskupem, strýcem z matčiny strany byl fyzik George Johnstone Stoney. V 16 letech nastoupil FitzGerald na univerzitu v Dublinu, kde následně strávil zbytek své vědecké kariéry.
Spolu s několika dalšími vědci jako byli Heinrich Hertz, Oliver Lodge a Oliver Heaviside patřil k vůdčím postavám fyziky elektromagnetismu druhé poloviny 19. století. V roce 1883 navrhl FitzGerald zařízení na výrobu elektromagnetických vln za pomoci rychle oscilujícího elektrického proudu. Ty byly skutečně experimentálně doloženy Hertzem o 5 let později.
Roku 1889 navrhl vysvětlení negativního výsledku Michelsonova-Morleyho experimentu, které spočívalo v tom, že by byly všechny objekty zkráceny ve směru pohybu. Podobnou myšlenku formuloval a rozpracoval v roce 1892 i Hendrik Lorentz. Později se kontrakce délek stala zásadní součástí speciální teorie relativity vytvořené v roce 1905 Albertem Einsteinem.
FitzGerald v březnu 1895 jako šestý v pořadí zakoupil kluzák Otto Lilienthala „Normalsegelapparat“. Společně se svými studenty zkoušel, jak kluzák funguje, ale neúspěšně. O svých zkušenostech s ním sepsal zprávu v časopise Royal Aeronautical Society „The Aeronautical Journal“.[2]
FitzGerald trpěl vážnými problémy trávicího ústrojí, jejichž následkem zemřel v 49 letech roku 1901.
Byl ženatý, měl tři syny a pět dcer.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku George Francis FitzGerald na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu George Francis FitzGerald na Wikimedia Commons
