ručka

čeština

výslovnost

• IPA: [rʊt͡ʃka]

dělení

• ruč-ka

podstatné jméno (1)

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	ručka	ručky
genitiv	ručky	ruček
dativ	ručce	ručkám
akuzativ	ručku	ručky
vokativ	ručko	ručky
lokál	ručce	ručkách
instrumentál	ručkou	ručkama

význam

1. (zdrobněle) ruka
   • Hned na lukách když prvně pracovala, já říkal jí, že její ručka malá by těžkou prací zhrubla za krátko.

synonyma

1. ručička

související

• ruka

fráze a idiomy

• obchodovat z ručky do ručky

podstatné jméno (2)

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	ručka	ručky
genitiv	ručky	ruček
dativ	ručce	ručkám
akuzativ	ručku	ručky
vokativ	ručko	ručky
lokál	ručce	ručkách
instrumentál	ručkou	ručkami

význam

1. ukazatel času na hodinách, otáčivý kolem středu ciferníku
   • Na malovaném ciferníku se pohybovala ručka hodinová, minutová i vteřinová.

synonyma

1. ručička, rafička, rafika, (zastarale) rafije, (básnicky) rafij