Apatit
| Apatit | |
|---|---|
 Oboustranně ukončený krystal fluorapatitu v kalcitu z lokality Yates mine v Kanadě | |
| Obecné | |
| Kategorie | minerál |
| Chemický vzorec | Ca5[(F, Cl, OH)|(PO4)3] |
| Identifikace | |
| Barva | zelený, hnědý, světle fialový |
| Vzhled krystalu | krystaly tabulkovité, sloupcovité, jehlicovité, též zrnitý, kusový |
| Soustava | šesterečná |
| Tvrdost | 5 |
| Lesk | skelný |
| Štěpnost | neštěpný |
| Vryp | bílý |
| Hustota | 3,16 – 3,22 g ⋅ cm−3 |
| Rozpustnost | rozpustný v HCl |
Apatit je označení řady fosfátových minerálů o obecném vzorci Ca5(PO4)(F,Cl,OH). Apatity se v přírodě mohou vyskytovat v celé škále barev v závislosti na jeho chemické příměsi (Mn, Sr, Y, Ce, La, Na, Mg a další) a to přes zelenou, žlutou, fialovou, bezbarvou, hnědou, šedou, k růžové až modré.
Složení
[editovat | editovat zdroj]Koncovými členy izomorfní řady apatitu jsou fluorapatit, chlorapatit a hydroxyapatit, které vedle fosfátu obsahují výhradně fluor, respektive chlor nebo hydroxylovou (OH) skupinu. V přírodě se však vyskytují apatity s různým poměrem F, Cl a OH, přičemž nejhojnější jsou přechodné členy s převahou fluoridů. Menší část vápenatých kationtů může být ve struktuře narazena kovy vzácných zemin, manganem, stronciem a dalšími kovy. Část fosfátových skupin navíc může být nahrazena jinými anionty (uhličitanem, silikátem, síranem nebo uhličitanem).[1]
Minerály skupiny apatitu
[editovat | editovat zdroj]- Fluorapatit – Ca5(PO4)3F
- Chlorapatit – Ca5(PO4)3Cl
- Hydroxylapatit – Ca5(PO4)3(OH)
- Karbonáthydroxylapatit – Ca5(PO4,CO3)3(OH)
- Karbonátfluorapatit – Ca5(PO4,CO3)3F
- Stronciumapatit – (Sr,Ca)5(PO4)3(F,OH)
Vznik
[editovat | editovat zdroj]Apatity vznikají krystalizací z magmatu, či z nahromaděných zbytků organických látek tzv. fosforitů. Jedná se o velmi hojný akcesorický minerál, který je jednou ze základních složek hornin. Je to nejrozšířenější fosfát v zemské kůře. Vzniká ve velmi širokých podmínkách od magmatické činnosti až po sedimentaci. V magmatických horninách se setkáváme s jeho výskytem v žulách a v gabru.
Vlastnosti
[editovat | editovat zdroj]Apatit je neštěpný minerál, který má skelný lesk na krystalových plochách, ale na lomných plochách se setkáváme s leskem matným. Nejčastěji se s ním setkáváme v podobě krátkých, či dlouhých sloupcovitých až jehličkovitých krystalů. Má tendence tvořit zrnité agregáty, či agregáty sloupečkovité a nebo tabulkovité. Jeho velké krystaly jsou poměrně vzácné, ale podařilo se při výkopových pracích u Opalic v 70. letech minulého století objevit krystal velký 12 cm a vážící přes 700 g.
Využití
[editovat | editovat zdroj]Apatit se používá pro výrobu fosforu v chemickém průmyslu, kde se z něho získává surovina pro výrobu umělých hnojiv, kyseliny fosforečné a dalších sloučenin fosforu. Jeho další použití spočívá ve zdroji prvků vzácných zemin. Zajímavostí je, že se mikroskopické krystalky apatitu vyskytují v kostech a zubech všech obratlovců včetně člověka.
Apatit se také používá jako legující přísada do surovinové moučky pro výrobu portlandského cementu, kde zlepšuje melitelnost vypáleného slínku. Sekundárně působí jako intenzifikátor. To znamená, že snižuje viskozitu taveniny při výpalu a tím snižuje teplotu výpalu. Obsah nad 1 % způsobuje retardaci hydratace cementu.
Výskyt
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu apatit na Wikimedia Commons - (anglicky) Apatit na webu mindat.org
- (anglicky) Apatit na webu Webmineral
- Skripta pro Karlovu Univerzitu
- Mineralogický přehled Karlovy Univerzity
- ↑ CHVÁTAL, Marek. Úvod do systematické mineralogie. [s.l.]: Vodní zdroje Chrudim, 2020. ISBN 978-80-87883-13-6.
