Perovskit
| Perovskit | |
|---|---|
 | |
| Obecné | |
| Kategorie | Minerál |
| Chemický vzorec | CaTiO3 |
| Identifikace | |
| Barva | žlutá, červenohnědá až černá |
| Vzhled krystalu | pseudohexaedry, pseudooktaedry |
| Soustava | kosočtverečná |
| Tvrdost | 5,5 |
| Lesk | diamantový, kovový, mastný |
| Štěpnost | dobrá |
| Index lomu | nα = 2,300 nβ = 2,340 nγ = 2,380 |
| Vryp | šedobílý |
| Hustota | 4 g ⋅ cm−3 |
| Rozpustnost | HF, H2SO4 |
Perovskit (Rose, 1839), chemický vzorec CaTiO3 (oxid vápenato-titaničitý), je kosočtverečný minerál.
Pojmenoval jej Gustav Rose (1798–1873) podle Lva Alexejeviče Perovského (1792–1856), ruského diplomata, ministra, mineraloga a archeologa.
Původ
[editovat | editovat zdroj]Akcesorický minerál alkalických bazických hornin, nefelinických syenitů a karbonatitů.
Morfologie
[editovat | editovat zdroj]Tvoří krystaly, zrnité agregáty, ledvinité masy. Krystaly mají tvar pseudohexaedrů nebo pseudooktaedrů, dvojčatné srůsty.
Vlastnosti
[editovat | editovat zdroj]- Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 5,5, křehký, hustota 4 g/cm³, štěpnost dobrá podle {100}, {010}, {001}, lom lasturnatý, nepravidelný.
- Optické vlastnosti: Barva: žlutá, červenohnědá až černá. Lesk diamantový, kovový, mastný, průhlednost: průsvitný, opakní, vryp šedobílý.
- Chemické vlastnosti: Složení: Ca 29,48 %, Ti 35,22 %, O 35,30 %. Často obsahuje další izomorfní příměsi. Rozpustný ve studené HF, v H2SO4 kypí a rozpouští se. Před dmuchavkou se netaví.
Podobné minerály
[editovat | editovat zdroj]Parageneze
[editovat | editovat zdroj]Využití
[editovat | editovat zdroj]Možný zdroj titanu a vzácných zemin. S uměle krystalizovaným perovskitem se experimentuje pro účely využití ve fotovoltaických článcích s vysokou účinností. Testují se také možnosti nanášení materiálu na podklad nástřikem.[1][2][3]
Naleziště
[editovat | editovat zdroj]Výskyt řídký.
- Česko – Loučná pod Klínovcem v Krušných horách
- Německo – Kaiserstuhl
- Švýcarsko – Hermat
- Rusko – Achmatovsk
- USA – Magnet Cove, Arkansas
- a další.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Levný zdroj pro výrobu energie: vědci hledají, jak dostat perovskit z laboratoří do výroby. Obnovitelně [online]. [cit. 2020-12-15]. Dostupné online.
- ↑ Průlom v solární energii. Zázračný materiál je mnohem účinnější než křemík. iDNES.cz [online]. 2023-03-03 [cit. 2023-03-03]. Dostupné online.
- ↑ Klasické panely končí. Toto je energetická revoluce, která srazí účty na nulu. Pořídit si ji může každý [online]. centrum.cz, 4. 2. 2026 [cit. 2026-02-07]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ĎUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha: AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce). ISBN 80-7151-030-0.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu perovskit na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo perovskit ve Wikislovníku- Perovskit na webu Mindat.org (anglicky)
- Perovskit na webu Webmineral (anglicky)
- Perovskit v Atlasu minerálů (německy)
- Perovskit (česky)
- Perovskit na webu Mineral.cz
- Raritní diamant obsahuje dosud neviděný minerál z hlubin Země
