Zlatoust
| Zlatoust Златоу́ст | |
|---|---|
 | |
.png) Znak  Vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 55°10′ s. š., 59°40′ v. d. |
| Nadmořská výška | 105 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+5[1] |
| Stát |  Rusko |
| Federální okruh | Uralský |
| Oblast | Čeljabinská |
 Čeljabinská oblast na mapě Ruska | |
  Zlatoust | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 118 km² |
| Počet obyvatel | 157 244 (2025)[2] |
| Hustota zalidnění | 1 332,6 obyv./km² |
| Správa | |
| Vznik | 1754 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | +7 3513 |
| Označení vozidel | 74, 174 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zlatoust (rusky Златоуст) je město v Ruské federaci v Čeljabinské oblasti. Počet obyvatel je 186 977 (2010).[3]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Město bylo založeno v roce 1754 současně se železárnami a pojmenováno na počest Svatého Jana Zlatoústého.
Boj československých legionářů
[editovat | editovat zdroj]Ve dnech 26. až 27. května 1918 zde byl bolševiky napaden legionářský štábní vlak 1. střeleckého pluku Mistra Jana z Husy.[4] [5][6] Vlak byl nasměrován do úžlabí a v rozporu s dohodami napaden střelbou z kulometů.[5] Po bitvě byl zákeřně zavražděn poručík Jan Zanáška, čekající na ošetření lékařem na místním nádraží.[4] Do té doby neozbrojení legionáři se zmocnili zbraní z místního vojenského skladu a vydali se pěším pochodem, vybaveni jen kompasem a malou železniční mapou, hornatým terénem do cca 40 km vzdáleného města Miass, kde se setkali s legionáři z 2. střeleckého pluku Jiřího z Poděbrad.[5] Ve Zlatoustu padlo 21 československých legionářů;[5][pozn. 1] vzhledem k situaci se nepodařilo je pohřbít.[6][7] Raněné legionáře se nepodařilo evakuovat.[7] Připomenutí události postavením pomníku se místní úřady zatím brání.[6][8]
Osobnosti města
[editovat | editovat zdroj]- Anatolij Karpov (* 1951), ruský šachista
- Boris Šapošnikov (1882–1945), sovětský voják, maršál Sovětského svazu
- Lidija Skoblikovová (* 1939), sovětská rychlobruslařka
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Jan Gazdík udává, že zde padlo 29 československých legionářů.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
- ↑ Численность постоянного населения Российской Федерации по муниципальным образованиям на 1 января 2025 года. Moskva: Federální služba státní statistiky. 25. dubna 2025. Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. www.gks.ru [online]. [cit. 2011-10-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-08-21.
- 1 2 PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3,s. 8 - 48, s. 72, s. 95 - 116, s. 125 - 148, s. 157, s. 165 - 169
- 1 2 3 4 Slovník prvního československého odboje 1914-18. Příprava vydání Jan Galandauer, Vojenský historický ústav v Praze, Český Svaz Bojovníků za Svobodu. Praha: Hermes 165 s. Dostupné online. ISBN 978-80-900677-7-6. S. 163.
- 1 2 3 GAZDÍK, Jan. Reportáž z Uralu: Vděčnost nahradilo barbarství. Rusko se nestará o pomníky legionářů. Aktuálně.cz [online]. 2019-06-27 [cit. 2025-11-27]. Dostupné online.
- 1 2 BOČEK, Jan; MOJŽÍŠ, Milan. Putování po Uralu [online]. 2019-06-10 [cit. 2025-11-29]. Dostupné online.
- ↑ Národní pouť do Ruska uctila památku československých legionářů. mocr.mo.gov.cz [online]. [cit. 2025-11-28]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Zlatoust na Wikimedia Commons
- Boj československých legionářů podrobněji na webu ČSOL
