Ventotene

Ventotene ;
	Pohled na Ventotene ze sousedního ostrova Santo Stefano
Poloha
Souřadnice	40°47′32″ s. š., 13°25′31″ v. d.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas); UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Itálie
	Ventotene
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	1,54 km²
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ventotene je ostrov v Tyrhénském moři nedaleko pobřeží Kampánie v Itálii. Jde o zbytek prastaré sopky a je součástí Pontinských ostrovů. V římských dobách byl ostrov znám jako Pandataria a Pandateria. Jde zároveň o obec patřící do provincie Latina (Lazio).

Ostrov je podlouhlého tvaru, dlouhý přibližně 3 km s maximální šířkou 800 m. Dva kilometry východně je situován ostrov Santo Stefano, 40 km na západ leží ostrov Ponza.

Stejnojmenná obec má v současnosti 633 stálých obyvatel, k obci náleží i ostrov St. Stefano, na kterém je nyní uzavřená rozsáhlá věznice.

Historie

Ostrov byl dobře znám císaři Augustovi, který na něj uvrhl na pět let svou dceru Julii starší v roce 2 př. n. l. v reakci na její rozsáhlé cizoložství. Rovněž císař Tiberius ostrov využil jako vězení pro svou praneteř Aggripinu starší v roce 29, která tam zemřela na podvýživu. Poté, co se její syn Gaius (lépe znám jako Caligula) stal roku 37 císařem, odjel na Pandaterii vyzvednout její ostatky a odvezl je do Říma, kde je nechal pohřbít.

Rovněž Aggripinina nejmladší dcera Julia Livilla byla donucena k exilu na ostrově na příkaz svého strýce, císaře Claudia. Císaře k tomuto činu přemluvila jeho manželka Messalina v roce 41. O něco později byla rovněž diskrétně vyhladověna k smrti a její ostatky byly pravděpodobně převezeny do Říma poté, co se její sestra Aggripina mladší stala císařovou ženou a získala vliv.

V roce 62 byla na Pandaterii vykázána další členka iulsko-claudijské dynastie Claudia Octavia, první žena císaře Nerona. Na příkaz svého manžela tam byla pak na ostrově popravena.

Na tento ostrov byla také deportována Sv. Flavia Domitilla, po které jsou v Římě pojmenovány katakomby, a která ukryla mnoho svatých (nebo léčila jejich zranění, způsobená mučením). Byla vnučkou císaře Vespasiana a na ostrově pravděpodobně i zemřela.

Během druhé světové války sloužil ostrov jako základna pro 114 mužů německé armády, kteří zde chránili klíčový radar. V noci 8. října 1943 do přístavu tajně vplula americká loď a vyložila 46 výsadkářů. Ti se rychle zkontaktovali s místním odbojem, který pak Němcům lživě tvrdil, že je na ostrově skupina výsadkářů, podporovaná nepřátelskou flotilou. Německý velitel nechal ve strachu zničit pozice i zbraně a vzdal se Američanům. Teprve poté si uvědomil svůj omyl, ale již bylo pozdě, Ventotene bylo osvobozeno bez jediného výstřelu 9. října 1943 ve tři hodiny ráno.^[zdroj?]

Manifest z Ventotente

Za vlády Mussoliniho byl na ostrově v letech 1939 až 1943 zřízen vězeňský tábor, kde se tísnilo na 700 oponentů režimu (včetně 400 komunistů). Jedni z vězňů: Altiero Spinelli, Ernesto Rossi a Eugenio Colorni, tam napsali text, později známý jako Manifest z Ventotene, jež se vyznačuje povstáním intelektuálů, vědců a politiků proti fašistickému režimu a obhajuje ideály sjednocení Evropy ve federálním smyslu. Je považován za základní dokument, jehož prostřednictvím se vyvinul pozdější Evropský federalismus. Z těchto důvodů je součástí Evropského dědictví. ^[1]

Galerie

Taverny v Římském přístavu
Ostrov je známý pěstováním čočky
Castello, sídlo správy obce Ventotene
Porto Romano (Římský přístav)
Pobřeží na severním výběžku ostrova

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ventotene na anglické Wikipedii.

↑ Označení Evropské dědictví. www.npu.czhttps [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-11-22]. Dostupné online. ^{[nedostupný zdroj]}

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Ventotene na Wikimedia Commons
Satelitní snímek Ventotene^{[nedostupný zdroj]}

[1] Označení Evropské dědictví. www.npu.czhttps [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-11-22]. Dostupné online. ^{[nedostupný zdroj]}

[1]