Oklahoma
| Oklahoma | |
|---|---|
| Přezdívka: Sooner State | |
| Geografie | |
 Oklahoma na mapě USA | |
| Hlavní město | Oklahoma City |
| Největší město | Oklahoma City |
| Poloha | 35°42′ s. š., 97°18′ z. d. |
| Časové pásmo | UTC−6/−5 (letní čas) |
| Počet okresů | 77 |
| Rozloha (20. v USA) | |
| Celkem | 181 295 km² |
| • z toho souš | 178 032 km² |
| • z toho vodstvo | 3 263 km² (1,8 %) |
| Obyvatelstvo (28. v USA) | |
| Počet obyvatel | 4 123 288 (odhad 2025)[1] |
| Hustota zalidnění | 23,2 obyv./km² (35. v USA) |
| Úřední jazyky | angličtina |
| Nadmořská výška | |
| Nejvyšší bod | 1516 m n. m. |
| Průměrná výška | 400 m n. m. |
| Nejnižší bod | 88 m n. m. |
| Správa státu | |
| Guvernér | Kevin Stitt (R) |
| Senátoři | James Lankford (R) Alan Armstrong (R) |
| Přistoupení do Unie | 16. listopadu 1907 (46. stát) |
| Oficiální zkratky | |
| Poštovní zkratka | OK |
| Tradiční zkratka | Okla. |
| ISO 3166-2 | US-OK |
| www | |
Oklahoma (anglická výslovnost 
[ˌoʊkləˈhoʊmə]IPA, oficiálně State of Oklahoma) je stát nacházející se na jihu Spojených států amerických, v oblasti západních jižních států v jižním regionu USA. Oklahoma hraničí na severu s Kansasem, na severovýchodě s Missouri, na východě s Arkansasem, na jihu s Texasem, na západě s Novým Mexikem a na severozápadě s Coloradem.
Se svou rozlohou 181 295 km² je Oklahoma 20. největším státem USA. V roce 2025 zde podle odhadu U.S. Census Bureau žilo 4 123 288 obyvatel, což z ní činilo 28. nejlidnatější stát USA. Při rozloze souše 178 032 km² činila hustota zalidnění přibližně 23,2 obyvatele na km².[1] Hlavním a největším městem je Oklahoma City se 719 849 obyvateli. Dalšími největšími městy jsou Tulsa (416 209 obyvatel), Norman (130 943), Broken Arrow (124 991) a Edmond (100 479).[2] Nejvyšším bodem státu je vrcholová plošina stolové hory Black Mesa na západě státu, která na území Oklahomy dosahuje nadmořské výšky 1516 m. Největšími toky jsou řeky Red, která tvoří část hranice s Texasem, a Arkansas.
Do oblasti dnešní Oklahomy se první evropští průzkumníci dostali v roce 1541. Na základě dalších výprav ve druhé polovině 17. století byl region v roce 1682 prohlášen za součást Nové Francie, k rozsáhlejšímu francouzskému osidlování však nedošlo. Oklahoma získala svůj název z čoktského výrazu „okla humma“, tj. rudí lidé. Území získali roku 1762 na základě výsledku sedmileté války Španělé, kteří jej začlenili do místokrálovství Nové Španělsko. Do francouzských rukou se vrátilo roku 1800. V roce 1803 celou francouzskou Louisianu zakoupily Spojené státy. Oblast Oklahomy poté byla postupně do roku 1824 součástí louisianského, missourského a arkansaského teritoria. Od 30. let 19. století byly do oblasti dnešní Oklahomy v rámci federální politiky nuceného přesídlování přemísťovány indiánské národy z východních částí Spojených států. Oblast se stala součástí území označovaného jako Indiánské teritorium, které však nebylo formálně organizovaným teritoriem Spojených států.[3] Z něj bylo v roce 1890 pro bílé osadníky vyčleněno oklahomské teritorium (západní část oblasti). Oba regiony ale byly v roce 1907 opětovně spojeny a Oklahoma se 16. listopadu 1907 stala 46. státem USA.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Oklahoma byla od pradávna obývána indiánskými kmeny. Prvními Evropany, kteří se do oblasti dostali, byli v 16. století španělští průzkumníci. Později část Oklahomy Španělé postoupili Francii.
V roce 1830 přijal Kongres Indian Removal Act, který vytvořil právní rámec pro nucené přesídlování indiánských národů z východních částí Spojených států na západ od Mississippi. Do oblasti dnešní Oklahomy byly v následujících desetiletích přesídleny mimo jiné národy Čerokíů, Čoktóů, Čikasóů, Muskogeeů a Seminolů, historicky souhrnně označované jako Pět kmenů, a rovněž řada dalších indiánských národů.[4]
Během americké občanské války nastal mezi kmeny velký rozkol. Část se jich přidala na stranu Konfederace, a tudíž podporovala otroctví. V Oklahomě se událo několik velkých bitev. Po porážce Konfederace vláda tvrdě potrestala kmeny, které byly na její straně. Otroctví bylo zrušeno.
V roce 1889 federální vláda odsouhlasila odebrání velké části území Indiánů pro bílé osadníky. Prezident Benjamin Harrison podepsal zákony schválené kongresem, která poskytovala bílým osadníkům 2 milióny akrů půdy. Poté zde probíhaly organizované zábory půdy odkoupené vládou od indiánů tzv. Oklahomské závody o půdu (Land Runs). Oklahoma se tedy rozdělila na dvě části, jednu obývanou Indiány, druhou bělochy. 16. listopadu 1907 se obě části spojily a Oklahoma se stala 46. státem USA.
Na přelomu 19. a 20. století se v Oklahomě našla obrovská naleziště ropy a zemního plynu. Do Oklahomy se začali ve velkém stěhovat běloši, které sem lákala vidina snadného výdělku na „černém zlatě“. To přineslo státu obrovskou prosperitu. Důkazem toho jsou honosné stavby z 20. let minulého století, které lze v Oklahomě spatřit.
Během velké hospodářské krize se lidé snažili skomírající hospodářství zachránit intenzivním zemědělstvím. Drasticky se snažili využít každý kousek půdy, což vedlo k neekologickému obdělávání půdy, bez přihlédnutí k přírodním podmínkám. Velké bouře, které ve třicátých letech postihly USA, zapříčinily, že většina špatně obdělávané půdy byla erodována. Nastal masivní odchod obyvatelstva ze země. Toto období se nazývá Dust Bowl. Tato bídná doba je dobře zachycena na fotografiích Dorothey Langeové. Špatné hospodaření s půdou se rovněž stalo předmětem románu Hrozny hněvu od Johna Steinbecka, který tehdejší politici kritizovali jako „neobjektivní“.
Pro Oklahomu to byla i politicky velice neklidná doba. Mnoho různých skupin, většinou sociálně slabších, zaplavilo stát a všemožně se pokoušelo přežít v drsných podmínkách. Na přelomu 19. a 20. století vznikla v Oklahomě řada afroamerických sídel označovaných jako all-Black towns, například Boley, Taft nebo Langston. Současně zde stejně jako v dalších jižních státech působily segregační zákony a organizace jako Ku-klux-klan. Nejzávažnějším případem rasového násilí ve státě byl masakr v Tulse na přelomu května a června 1921, při němž byla zničena velká část afroamerické čtvrti Greenwood a počet obětí se podle historických odhadů pohyboval mezi desítkami a několika stovkami.[5]
V roce 1995 došlo v Oklahoma City k bombovému útoku na federální budovu Alfred P. Murrah Federal Building, při němž zahynulo 168 lidí. Hlavním pachatelem byl Timothy McVeigh.
Symboly
[editovat | editovat zdroj]Vlajka
[editovat | editovat zdroj]Oklahomská vlajka je tvořena modrým listem, v jehož středu je tradiční štít kmene Osage z bizoní kůže se sedmi orlími pery. Pod štítem je velkým bílým písmem uveden název státu – OKLAHOMA.[6]
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Oklahoma je na severu ohraničena Kansasem, na západě Coloradem a na jihu Novým Mexikem a Texasem. Na východě hraničí se státy Missouri a Arkansas. Je to rovinatá země, plná plání a prérií. Nový zavlažovací systém Oklahomu po velké přírodní katastrofě ve třicátých letech 20. století znovu zúrodnil. Krajina je opět živá. Pouze v severozápadním cípu země se rozkládá polopoušť.
- Nejvyšší bod leží ve výšce 1 516 m nad mořem.
- Nejnižší bod leží ve výšce 88 m nad mořem.
- Průměrná výška je 400 m nad mořem.
- Šířka státu je 370 km.
- Délka státu je 480 km.
Ekonomika
[editovat | editovat zdroj]Nominální hrubý domácí produkt Oklahomy dosáhl v roce 2025 přibližně 274,4 miliardy amerických dolarů.[7] Při odhadovaném počtu 4 123 288 obyvatel odpovídalo HDP přibližně 66 554 dolarům na obyvatele.[7][1]
Medián příjmu domácnosti činil v období 2020–2024 65 039 dolarů v cenách roku 2024 a příjem na obyvatele podle U.S. Census Bureau 35 624 dolarů. Pod hranicí chudoby žilo 14,9 % obyvatel. Podíl civilního obyvatelstva ve věku 16 let a více zapojeného do pracovní síly činil 60,5 %.[1]
- Hlavními zemědělskými produkty jsou: dobytek, pšenice, mléko, drůbež, bavlna.
- Hlavními průmyslovými produkty jsou: ropa a ropné výrobky, dopravní zařízení, elektrické výrobky, kaučuk a plasty
Bydlení
[editovat | editovat zdroj]K 1. červenci 2025 se v Oklahomě nacházelo odhadem 1 816 244 bytových jednotek. V období 2020–2024 činil podíl domácností bydlících ve vlastním 65,8 %. Medián hodnoty vlastněné bytové jednotky byl 199 800 dolarů a medián hrubého měsíčního nájemného 1 014 dolarů.[1]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Podle odhadu U.S. Census Bureau žilo v Oklahomě k 1. červenci 2025 celkem 4 123 288 obyvatel.[1]
| Rok | Počet obyvatel[8] |
|---|---|
| 1970 | 2 559 229 |
| 1980 | 3 025 290 |
| 1990 | 3 145 585 |
| 2000 | 3 450 654 |
| 2010 | 3 751 351 |
| 2020 | 3 959 353 |
| 2025 (odhad) | 4 123 288 |
Mezi sčítáními v letech 2010 a 2020 vzrostl počet obyvatel Oklahomy o 5,5 %. Od roku 2020 do odhadu pro rok 2025 se zvýšil o dalších 4,1 %, takže mezi lety 2010 a 2025 vzrostl celkem přibližně o 9,9 %.[8][1] Osoby narozené v zahraničí tvořily 6,4 % obyvatelstva a 11,5 % osob ve věku pěti a více let doma hovořilo jiným jazykem než angličtinou.[1]
Věk a pohlaví
[editovat | editovat zdroj]Osoby mladší 18 let tvořily 23,2 % obyvatelstva Oklahomy, osoby ve věku 65 let a více 18,0 % a ženy 50,5 % populace.[1]
Rasové a etnické složení
[editovat | editovat zdroj]Podle výsledků sčítání lidu v letech 2010 a 2020 se rasové složení obyvatelstva Oklahomy změnilo následovně:[9][10]
| Rasová skupina | 2010 | 2020 |
|---|---|---|
| Běloši | 72,2 % | 63,5 % |
| Afroameričané | 7,4 % | 7,3 % |
| Američtí indiáni a původní obyvatelé Aljašky | 8,6 % | 8,4 % |
| Asijští Američané | 1,7 % | 2,3 % |
| Původní obyvatelé Havaje a dalších tichomořských ostrovů | 0,1 % | 0,2 % |
| Jiná rasa | 4,1 % | 5,4 % |
| Dvě nebo více ras | 5,9 % | 12,8 % |
Obyvatelé hispánského nebo latinskoamerického původu, kteří mohou být libovolné rasy, tvořili v roce 2010 8,9 % obyvatelstva a v roce 2020 11,9 %.[9][11]
Vzdělání
[editovat | editovat zdroj]V období 2020–2024 mělo 89,4 % obyvatel Oklahomy ve věku 25 let a více dokončenou střední školu nebo vyšší vzdělání a 28,3 % mělo bakalářský nebo vyšší vysokoškolský titul.[1]
Narození v Oklahomě
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 U.S. Census Bureau QuickFacts: Oklahoma [online]. United States Census Bureau [cit. 2026-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ City and Town Population Totals: 2020–2025 [online]. United States Census Bureau [cit. 2026-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Indian Territory [online]. Oklahoma Historical Society [cit. 2026-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Timeline of American Indian Removal [online]. Oklahoma Historical Society [cit. 2026-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Tulsa Race Massacre [online]. Oklahoma Historical Society [cit. 2026-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Vlajka Oklahomy na Flags of the World
- 1 2 U.S. Bureau of Economic Analysis. Gross Domestic Product: All Industry Total in Oklahoma [online]. Federal Reserve Bank of St. Louis [cit. 2026-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
- 1 2 Historical Population Change Data (1910–2020) [online]. United States Census Bureau [cit. 2026-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
- 1 2 2010 Census: Oklahoma Profile [online]. United States Census Bureau [cit. 2026-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ P1: Race – Oklahoma, 2020 Census [online]. United States Census Bureau [cit. 2026-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ P2: Hispanic or Latino, and Not Hispanic or Latino by Race – Oklahoma, 2020 Census [online]. United States Census Bureau [cit. 2026-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Oklahoma na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Oklahoma ve Wikislovníku- Oficiální stránky státu Oklahoma (anglicky)
