close
Přeskočit na obsah

Brdy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o pohoří. O vojenském újezdu pojednává článek Vojenský újezd Brdy.
Brdy
Lesy pod Tokem (865 m), nejvyšší horou Brd
Les na jihovýchodních svazích Toku
Nejvyšší bod865 m n. m. (Tok)
Střední výška601 m n. m.
Nadřazená jednotkaBrdská vrchovina
Sousední
jednotky		Příbramská pahorkatina, Hřebeny, Hořovická pahorkatina, Radyňská pahorkatina, Rokycanská pahorkatina, Březnická pahorkatina, Horažďovická pahorkatina
Podřazené
jednotky		Třemošenská vrchovina, Třemšínská vrchovina, Strašická vrchovina
SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
Map
Horninybřidlice, buližníky, slepence, křemence
PovodíBerounka, Vltava
Souřadnice49°38′24″ s. š., 13°44′24″ v. d.
Identifikátory
Kód geomorf. jednotkyVA-5A
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brdy jsou členitá vrchovina ve středních Čechách. Je to geomorfologický podcelek širšího celku Brdská vrchovina, který celý (tedy i s Hřebeny a Příbramskou pahorkatinou) rovněž bývá nazýván Brdy. V užším významu se za Brdy označují pouze Střední Brdy a Jižní Brdy. Nejvyšším bodem je Tok s 865 m n. m., jenž je současně nejvyšším přirozeným vrcholem středních Čech. Na jen o málo nižším vrcholu Praha (862 m n. m.) stojí 60 m vysoká věž meteoradaru ČHMÚ, jejíž vrchol je nejvyšším (umělým) bodem Brd.

Název Brdy pochází od slova brdo, což znamená buď zalesněný kopec, skalnatý útes nebo skalku ve tvaru tkalcovského hřebene.

Geomorfologické členění

[editovat | editovat zdroj]

Brdy se člení na 3 geomorfologické okrsky:[1]

Vžilo se též místní dělení Brd, přestože je doposud jen pomocné a neoficiální:

Vrcholy

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam hor a kopců v Brdech.

10 brdských hor přesahuje hranici 800 m a společně se označují jako brdské osmistovky. Jde o:

VrcholČást Brd  Výška
m n. m.		Promi-
nence		IzolaceSouřadnice
TokStřední Brdy865 324 m61 km → Sedlo49°42′17″ s. š., 13°52′37″ v. d.
PrahaStřední Brdy862 69 m6 km → Tok49°39′29″ s. š., 13°49′08″ v. d.
Malý TokStřední Brdy844 21 m2 km → Praha49°39′23″ s. š., 13°50′45″ v. d.
HradištěStřední Brdy840 13 m1 km → Malý Tok49°39′53″ s. š., 13°51′05″ v. d.
BrdceStřední Brdy839 22 m1 km → Hradiště49°40′27″ s. š., 13°51′48″ v. d.
Koruna (V vrchol)Střední Brdy837 20 m2 km → Tok49°41′38″ s. š., 13°50′38″ v. d.
TřemšínJižní Brdy827 145 m10 km → Praha49°34′02″ s. š., 13°46′38″ v. d.
JordánStřední Brdy826 29 m1 km → Tok49°43′02″ s. š., 13°51′09″ v. d.
PaterákStřední Brdy814 43 m1 km → Praha49°40′21″ s. š., 13°48′30″ v. d.
Nad MarastkemJižní Brdy805 100 m5 km → Třemšín49°35′35″ s. š., 13°43′43″ v. d.

Všech 10 osmistovek zobrazuje tato mapa.

Pokud bychom počítali i vrcholy s nižší prominencí, lze dále zahrnout tyto:

VrcholČást Brd  Výška
m n. m.		Promi-
nence		IzolaceSouřadnice
J vedlejší vrchol Toku (Bohutínský vrch)Střední Brdy844 mcca 5 m1,6 km → Tok49°41′25″ s. š., 13°52′15″ v. d.
Popleta (SZ vrchol Malého Toku)Střední Brdy836 mcca 8 m0,8 km → Hradiště49°39′55″ s. š., 13°50′21″ v. d.
Koruna (Z vrchol)Střední Brdy832 mcca 8 m0,5 km → Koruna49°41′45″ s. š., 13°50′15″ v. d.
U tří pánů (mezi Korunou a Tokem)Střední Brdy826 mcca 11 m0.6 km → Koruna49°41′39″ s. š., 13°51′09″ v. d.

Dalšími významnými vrcholy jsou Třemošná (780 m n. m.), Brda (773 m n. m.) a Plešivec (654 m n. m.). Kompletní seznam vrcholů vlastních Brd je uveden v Seznamu hor a kopců v Brdech, obecnější s vrcholy nadřazené Brdské vrchoviny s výškou nad 700 m n. m nebo prominencí nad 100 metrů je uveden v Seznamu vrcholů v Brdské vrchovině.

Vegetace

[editovat | editovat zdroj]
Houba krásnorůžek lepkavý na pařezu ve společnosti lišejníků rodu Cladonia. Brdy u Pilské nádrže

Třemošenská a Třemšínská vrchovina jsou z hlediska fytogeografie jedinými oblastmi horské květeny (oreofytika) ve středních Čechách, kdežto Strašická vrchovina i ostatní části Brdské vrchoviny (Hřebeny a Příbramská pahorkatina) jsou již v oblasti mezofytika (květena mírně teplé oblasti).

Zatímco nižší oblasti jsou porostlé jehličnatým lesem s převahou smrku a vtroušenými modříny, vrcholové partie zabírají vřesoviště a rašeliniště. Milovníci hub a lišejníků tady najdou obrovské množství druhů[2] včetně těch zařazených do Červeného seznamu.

Turistika

[editovat | editovat zdroj]
Nejvyšší umělý bod Brd, meteorologická věž Brdy na kopci Praha vysoká 56 metrů
Související informace naleznete také v článku Vojenský újezd Brdy#Zpřístupnění okrajových částí.

Střední Brdy v minulosti pokrýval vojenský výcvikový prostor, který byl pro veřejnost nepřístupný. V roce 2016 vojenský újezd Brdy zanikl a na jeho místě vznikla Chráněná krajinná oblast Brdy. Na velké části středních Brd musela proběhnout pyrotechnická asanace, tedy čištění oblasti od nevybuchlé vojenské munice. Asanace skončila v roce 2017[3] a pročištěné oblasti jsou zpřístupněny veřejnosti nově vyznačenými pěšími i cyklo trasami. Přesto některé oblasti, jako dopadové plochy (vysoké množství nevybuchlé munice) a těžko přístupná místa nešla vyčistit a je do nich trvalý zákaz vstupu.[3]

Zpřístupňování vojenského újezdu Brdy začalo již v roce 2007. Jeho okrajové části byly o sobotách, nedělích a státem uznaných svátcích vždy od 7 do 21 hodin na základě výnosu přednosty újezdního úřadu[4] přístupné pro pěší a cyklistickou veřejnost v režimu takzvaného dočasného zpřístupnění II. kategorie. Slavnostní otevření proběhlo 7. dubna 2007. Klub českých turistů zde následně vyznačil nové cyklotrasy a turistické značené cesty, které vedou např. na vrchol Třemošná a ke zřícenině hradu Valdek.

Jižní Brdy jsou turisticky běžně přístupné.

Galerie

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. 1. vyd. Praha: Kartografie Praha, 2006. 79 s., 3 mapy. ISBN 80-7011-913-6. S. 66.
  2. ↑ Brdy - stránky milovníků brdských hvozdů - Houby brdských lesů. www.brdy.org [online]. [cit. 2020-11-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-11-09.
  3. 1 2 Očista Brd skončila, pyrotechnici našli 10 tisíc kusů nevybuchlé munice. Příbramský deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA a.s. [cit. 2020-08-14]. Dostupné online.
  4. ↑ Výnos č. 1/2007 – Zpřístupněné oblasti voj. újezdu Brdy Archivováno 16. 12. 2008 na Wayback Machine. (Martin Březovský, přednosta Újezdního úřadu vojenského újezdu Brdy, 30. 3. 2007)

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Tomáš Makaj, Brdy – 77 romantických, dobrodružných a tajemných míst. Nakladatelství Starý most, 2020.
  • Petr David, Vladimír Soukup. Brdy známé i neznámé. Praha : Knižní klub, 2016.
  • Milan Syruček. Záhady brdských lesů: od vykopávek po jaderné zbraně a radar. Praha : Epocha, 2014.
  • Jan Hajšman. Brdy opět otevřené. Starý most, 2015. ISBN 978-80-87338-51-3

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Galerie Brdy na Wikimedia Commons
  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Brdy na Wikimedia Commons
  • Slovníkové heslo Brdy ve Wikislovníku
  • Encyklopedické heslo Brdy v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
  • Brdy a Podbrdsko – webové stránky turistické oblasti
  • Brdská stopa – webové stránky věnované brdským lyžařům
  • Brdy.org – stránky milovníků brdských hvozdů
  • Vhsb.cz – občanské sdružení zabývající se historií i současností Středních Brd
  • NaseBrdy.cz – zpravodajství z Brd
  • brdy.info – Brdy, Křivoklátsko, Český kras
  • Brding.cz – webové stránky věnované Středním Brdům a okolí
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Brdy&oldid=26053380“