Future Combat Air System

Future Combat Air System
Původ	Francie, Španělsko a Německo
Výrobce	Airbus, Dassault Aviation, Indra Sistemas, Safran Aircraft Engines, MTU Aero Engines, Thales Group a MBDA
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Future Combat Air System (FCAS) byl evropský projekt víceúčelového bojového letounu šesté generace. Vznikl roku 2017 jako iniciativa Francie, Německa a Španělska. FCAS měl propojit do jednoho ekosystému pilotované stroje, roje dronů, externí senzory a kybernetické kapacity. Hlavními partnery projektu FCAS byly výrobci Airbus Defence and Space a Dassault Aviation.

Historie

Projekt FCAS byl zahájen roku 2017 francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou s cílem vyvinout do roku 2040 moderní letoun, který by nahradil stroje Dassault Rafale a Eurofighter Typhoon. Reagovali tak i na strukturální závislost evropských ozbrojených sil na amerických technologiích. V tomto ohledu byl program zamýšlen i jako protiváha americkému Lockheed Martin F-35 Lightning II. Později se k projektu připojilo Španělsko. Hlavní španělskou společností byla Indra Sistemas. Program FCAS měl odhadovanou hodnotu 100 miliard Euro, což z něj dělalo potenciálně nejrozsáhlejší evropský obranný projekt.

Hlavními partnery projekty se staly evropský letecký výrobce Airbus a francouzská společnost Dassault Aviation. FCAS představoval komplexní systém systémů, tvořený bojovým letounem (New Generation Fighter, NGF), podpůrnými drony („loyal wingmen“ nebo „collaborative combat aircraft“), senzory, velitelským střediskem a novými standardy propojení. Dle původních plánů měly ve druhé polovině 20. let 21. století vzniknout technologické demonstrátory a po roce 2040 měla začít sériová výroba.

Program však provázely dlouhodobé neshody o řízení projektu, rozdělení prací, sdílení technologií, nebo konfiguraci samotného letounu. Zatímco Francie poptávala letoun schopný nést jaderné zbraně a operovat z letadlových lodí, Německo mělo odlišné priority. V roce 2025 vypukl spor v souvislosti se stavbou demonstrátoru a prototypu. Francie požadovala vedení projektu společností Dassault a zvýšení podílu na bojovém letounu NGF z 38 na 80 % s poukazem na nedostatečné zkušenosti Airbusu. To vyvolávalo obavy mezi německými a španělskými partnery z narušení jejich rovnoprávného postavení v projektu. Jednostranné změny v podílech prací odmítl i německý kancléř Friedrich Merz. Odborová organizace Airbusu varovala před nevyváženým řešením ohrožujícím německý letecký průmysl. Objevily se i návrhy na zapojení do konkurenčního evropského programu GCAP.

V červnu 2026 média informovala, že Německo a Francie ukončily spolupráci na programu FCAS, kvůli dlouhodobým neshodám v klíčových otázkách mezi společnostmi Airbus a Dassault Aviation vedoucími tento projekt. Rozhodnutí padlo po jednání mezi německým kancléřem Friedrichem Merzem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem na summitu EU. Německý ministr obrany Boris Pistorius následně potvrdil, že Německo může jako přechodné řešení nakoupit další americké letouny F-35 Lightning II. Dalšími variantami je zapojení do jiného mezinárodního programu, jako je GCAP, nebo zahájení nového programu vedeného Německem.

Odkazy

Související články

• Global Combat Air Programme
• Boeing F-47
• Chengdu J-36
• Next Generation Air Dominance

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Future Combat Air System na Wikimedia Commons

Portály: Letectví