close
Přeskočit na obsah

Koněprusy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Koněprusy
Celkový pohled na obec z východu
Celkový pohled na obec z východu
Znak obce KoněprusyVlajka obce Koněprusy
ZnakVlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecBeroun
Obec s rozšířenou působnostíBeroun
(správní obvod)
OkresBeroun
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel256 (2025)[1]
Rozloha6,04 km²[2]
Nadmořská výška368 m n. m.
PSČ266 01
Počet domů102 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduKoněprusy 63
266 01 Beroun 1
obec@koneprusy.cz
StarostaLukáš Trögler
Oficiální webwww.koneprusy.cz
Koněprusy na mapě
Koněprusy
Koněprusy
Další údaje
Kód obce531332
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Koněprusy jsou obec v okrese Beroun ve Středočeském kraji. Leží asi pět kilometrů jižně od Berouna. Žije zde 256[1] obyvatel.

Osada se poprvé připomíná roku 1391 jako de Ronyeprus. Jméno vsi souvisí nepochybně se jménem blízkého návrší Zlatý kůň (467 m), proslulého jednak pozůstatky slovanského hradiště z 8.–9. stol. (to navázalo na pravěkou osadu bylanské kultury asi ze 7.–6. stol. př. n. l.), jednak soustavou krasových jeskyň v podzemí vrchu, známých už člověku starší doby kamenné. Svým tvarem se název zařazuje ke jménům typu Konělupy (osada lidí, kteří loupili, kradli koně) nebo Konětopy (bažinaté místo, kde se topili koně). Předpokládané sloveso prusiti není ovšem v češtině doloženo; rovněž souvislost s etnickým jménem Prusi nepřichází vůbec v úvahu. Z toho, že oblast Českého krasu byla nepřetržitě osídlena už od pravěku, lze předpokládat, že se v některých starobylých jménech (srovnej též Kotyz, Koda, Kosor) uchovaly stopy po jazykové vrstvě nejen předslovanské, ale i předgermánské, ba dokonce již i předkeltské.[4]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1391. Podle legendy sahají kořeny obce až do doby pohanské. Podle ní byla na kopci Zlatý kůň svatyně, kde byl uctíván bůh Svantovít. V době zimního a letního slunovratu se zde konaly obřady pálení ohňů, ke kterým putovali lidé z okolí. Pod Zlatým koněm, v nynějších Koněprusích pak ležela osada. Z doložených pramenů víme, že v roce 1393 přednášel na pražské univerzitě Mistr Petr z Koněprus. Koncem 15. století sídlil na Koněpruské tvrzi poslední z tohoto rodu, po jehož smrti zaniká i tvrz. Koněprusy byly poté rozděleny a až do roku 1848 patřily třem vrchnostem. V husitských válkách se zúčastnili někteří muži z obce slavné bitvy u Domažlic a pod vedením Prokopa Holého zde v srpnu 1431 oslavili vítězství. Za třicetileté války byla obec dvakrát vypleněna. Poprvé při vpádu Sasů v roce 1634 a podruhé při vpádu Švédů v roce 1639. V roce 1900 měla obec 51 domů a 279 obyvatel. Před první světovou válkou zde žilo ve stejném počtu domů přes 300 lidí.

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

V katastrálním území Koněprusy leží tři chráněná území. Největším z nich je národní přírodní památka Zlatý kůň jižně od vesnice. Do jihozápadní části území zasahuje část národní přírodní památky Kotýz a do jihovýchodní přírodní rezervace Kobyla.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[5][6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 314 333 344 358 421 439 411 306 297 273 239 178 184 212 244
Počet domů 47 47 51 56 66 73 85 89 82 83 79 68 79 87 102

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Části obce

[editovat | editovat zdroj]

Obec Koněprusy se skládá ze dvou částí na dvou katastrálních územích:

  • Koněprusy (i název k. ú.)
  • Bítov (k. ú. Bítov u Koněprus)

V letech 1850–1880 k obci patřil i Jarov.[7]

Územněsprávní začlenění

[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Beroun[8]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Beroun
  • 1868 země česká, politický okres Hořovice, soudní okres Beroun
  • 1936 země česká, politický i soudní okres Beroun[9]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Beroun[10]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Beroun[11]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Beroun[12]
  • 1949 Pražský kraj, okres Beroun[13]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Beroun
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Beroun

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 20. ledna 2005.[14]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Do obce vedou silnice III. třídy.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – Autobusové linky projíždějící obcí vedly do těchto cílů: Beroun, Hostomice, Jince, Králův Dvůr, Liteň, Příbram, Zadní Třebaň (dopravce PROBO BUS).

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Jiří Macourek (1815 – po roce 1863), český fagotista a hudební skladatel
  1. 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. LUTTERER, Ivan, Milan MAJTÁN a Rudolf ŠRÁMEK. Zeměpisná jména Československa: Slovník vybraných zeměpisných jmen s výkladem jejich původu a historického vývoje. Praha: Mladá fronta, 1982, s. 183
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  6. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  7. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 14.
  8. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  9. Vládní nařízení č. 190/1935 Sb.
  10. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  11. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  12. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
  13. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
  14. Udělené symboly – Koněprusy [online]. 2005-01-20 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]