Starigrad
| Starigrad | |
|---|---|
 Přístav | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 44°17′43″ s. š., 15°26′18″ v. d. |
| Časové pásmo | UTC+1, UTC+2 (léto) |
| Stát |  Chorvatsko |
| Župa | Zadarská |
| Opčina | Starigrad |
| Administrativní dělení | 3 sídla (Seline, Starigrad, Tribanj) |
  Starigrad | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 170,09 km² |
| Počet obyvatel | 1 876 (2011) |
| Hustota zalidnění | 11 obyv./km² |
| Etnické složení | Chorvaté |
| Náboženské složení | katolíci |
| Správa | |
| Starosta | Krste Ramić |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | (+385) 023 |
| PSČ | 23 244 |
| Označení vozidel | ZD |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Starigrad (italsky Cittavecchia), uváděn též jako Starigrad-Paklenica, je chorvatská vesnice a opčina v Zadarské župě v blízkosti národního parku Paklenica. Vesnice leží na úpatí pohoří Velebit poblíž dálnice A1 mezi Karlobagem a Zadarem. Název je snadno zaměnitelný s názvem obce Stari Grad na ostrově Hvar.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]V roce 2011 v opčině žilo 1 876 obyvatel, z čehož 1 140 ve vlastní vesnici Starigrad. Zbytek připadá na další dvě sídla a dříve samostatné obce Seline a Tribanj (Šibuljina, Kruščica a Mandalina).
Hlavní činností obyvatelstva jsou služby a cestovní ruch. Před rozvojem turistiky to byl především rybolov a chov dobytka.
Kultura
[editovat | editovat zdroj]Každoročně 15. srpna na svátek Nanebevzetí Panny Marie zde probíhá velká pouť a lidové oslavy. V 60. letech 20. století režisér Harald Reinl v okolí natáčel některé scény k filmům o Vinnetouovi.[1]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kostel sv. Petra (Sveti Petar) ze 13. století. U kostela jsou staré náhrobní kameny.
- Zbytky protiturecké obranné věže Večka kula ze 16. století na mysu Stara kula. Podle pověsti zde zde měl královský dvůr Pasoglav
- Zbytky hradu Paklarić v nadmořské výšce 121 m n. m. u vstupu do kaňonu Velika Paklenica
- Pohřebiště Mirila u obce Ljubotić (15 km severozápadně od města) s náhrobky ze 17.-20. století, tzv. stećky[2][3]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Římané zde v těchto místech měli osadu Argyruntum. Po napoleonských válkách bylo město v letech 1815-1918 součástí Rakousko-Uherska.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]
Kostel sv. Petra ze 13. století
Hrad Večka Kula
Přístav
Soutěska Paklenica
Pohřebiště Mirila
Další pohled na Mirila
_in_the_evening.jpg)
.JPG)
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Alena Daňková. Po stopách Vinnetoua. iDNES.cz [online]. 2005-08-19 [cit. 2013-11-17]. Dostupné online.
- ↑ Mirila - starobylý pohřební fenomén na Velebitu
- ↑ M. Zábský - Výlety za stećky
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Starigrad na Wikimedia Commons
