Via Militaris
| Via Militaris | |
|---|---|
 Severní Balkán v pozdní antice (6. století) | |
| Základní informace | |
| Lokalizace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Via Militaris nebo také Via Diagonalis byla římská cesta začínající v Singidunu (dnešní Bělehrad) částečně kopírující tok Dunaje do Viminacia, míjející Naissus (Niš), Serdicu (Sofie), Philippopolis (Plovdiv), Adrianopolis (Edirne ve východní Thrákii) a končící v Konstantinopoli (Istanbul). Pomocí několika dalších cest byla napojena na Via Egnatia.
Zbudována byla v 1. století n. l. Její celková délka dosahovala 924 kilometrů.
Během prvních výpadů osmanských Turků do Evropy, byl sledován průběh právě antické Via Militaris.
V roce 2010 byly během stavby panevropského koridoru X u srbského města Dimitrovgrad odkryty relikty této komunikace. Osm metrů široká cesta byla vytvořena z velkých kamenných bloků a měla dva pruhy.
Města na cestě
[editovat | editovat zdroj]
| Antické jméno | Současné jméno |
|---|---|
| Singidunum | Bělehrad, Srbsko |
| Gratiana | Dobra, Srbsko |
| Viminacium | Kostolac, Srbsko |
| Naissus | Niš, Srbsko |
| Remesiana | Bela Palanka, Srbsko |
| Serdica | Sofie, Bulharsko |
| Philippopolis | Plovdiv, Bulharsko |
| Hadrianopolis | Edirne, Turecko |
| Arcadiopolis | Lüleburgaz, Turecko |
| Byzantium | Istanbul, Turecko |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Konstantin Jireček: Die Heerstrasse von Belgrad nach Constantinopel und die Balkanpässe. Eine historisch-geographische Studie, historicko - geografická studie. Vydavatel F. Tempsky, Prag 1877 (Habilitační spis, německy) (TPDF-Text ke stažení).
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Via Militaris na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Via Militaris na Wikimedia Commons
