close
Přeskočit na obsah

Alexander Zverev

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alexander Zverev
Alexander Zverev na French Open 2023
Alexander Zverev na French Open 2023
PřezdívkaSascha[1]
StátNěmeckoNěmecko Německo
Datum narození20. dubna 1997 (29 let)[1]
Místo narozeníHamburk, Německo[1]
BydlištěMonte Carlo, Monako
Výška198 cm[1]
Hmotnost90 kg[1]
Profesionál od2013[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek62 477 189 USD
Tenisová raketaHEAD
Dvouhra
Poměr zápasů558–233
Tituly25 ATP, 2 challengery
Nejvyšší umístění2. místo (13. června 2022)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Openfinále (2025)
French Openvítěz (2026)
Wimbledonfinále (2026)
US Openfinále (2020)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistrůvítěz (2018, 2021)
Olympijské hryZlatá medaile zlato (2020)
Čtyřhra
Poměr zápasů76–96
Tituly3 ATP
Nejvyšší umístění68. místo (18. března 2019)
Čtyřhra na Grand Slamu
French Open1. kolo (2016)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hryčtvrtfinále (2020)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
US Open1. kolo (2025)
Smíšená čtyřhra na olympijských hrách
Olympijské hry1. kolo (2024)
Týmové soutěže
Davis Cupsemifinále (2025)
Hopman Cupfinále (2018, 2019)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20260712a12. července 2026
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Tenis na LOH
zlato 2020 Tokio mužská dvouhra

Alexander „Saša“ Zverev (* 20. dubna 1997 Hamburk) je německý profesionální tenista ruského původu a vítěz mužské dvouhry z tokijské olympiády. Na grandslamu triumfoval na French Open 2026 a finále si zahrál na US Open 2020, French Open 2024 a Australian Open 2025.[2] Ve své dosavadní kariéře vyhrál na okruhu ATP Tour dvacet pět singlových turnajů včetně sedmi Mastersů. Na Turnaji mistrů zvítězil jako první Němec v letech 2018 a 2021.[3] V deblu ATP přidal tři trofeje. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal dva tituly ve dvouhře.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červnu 2022 na 2. místě a ve čtyřhře pak v březnu 2019 na 68. místě.[1] Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF byl nejvýše klasifikován mezi říjnem 2013 až červnem 2014, kdy mu patřila 1. příčka. Trénuje ho otec Alexandr Zverev. Mezi srpnem 2018 a červencem 2019 byl součástí trenérského týmu Ivan Lendl.[4] Od léta 2017 do ledna 2018 spolupracoval s Juanem Carlosem Ferrerem a do května 2023 jej vedl Sergi Bruguera.

V německém daviscupovém týmu debutoval v březnu 2016 singlovým utkáním světové skupiny proti České republice, v němž podlehl v pěti setech Tomáši Berdychovi. Za stavu 2:2 na zápasy nastoupil do rozhodující dvouhry proti Lukáši Rosolovi, ve které mu hladce podlehl. Do září 2026 v soutěži nastoupil k devíti mezistátním utkáním s bilancí 11–5 ve dvouhře a 0–1 ve čtyřhře.[5]

V roce 2015 jej Asociace tenisových profesionálů vyhlásila Hvězdou zítřka, do roku 2012 kategorie známé jako „nováček roku“.

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]

Pochází z rodiny ruských tenisových trenérů otce Alexandra Zvereva a matky Ireny Zverevové.[1] Otec je bývalý profesionální tenista, který reprezentoval Sovětský svaz. V roce 1991 se s manželkou Irenou odstěhoval do Německa a je osobním trenérem syna.[1] Jeho starší bratr Mischa je také profesionálním tenistou.[1] Tenis začal hrát v pěti letech.[1] Když vyrůstal, byl jeho idolem švýcarský tenista Roger Federer.[1] Je basketbalový fanoušek, jehož oblíbeným klubem je americký tým Miami Heat.[1] Hovoří německy, anglicky a rusky.[1]

Přes zimu žije s rodinou na Floridě, kde trénuje v tenisovém centru Saddlebrook. Během léta bydlí v rodném Hamburku.[6]

V říjnu 2020 ho jeho bývalá přítelkyně Olga Šarypovová obvinila z fyzického i psychické týrání během trvání jejich vztahu.[7][8] Zverev veškerá obvinění odmítl. Po policejním vyšetřování nebylo získáno dostatek důkazů a případ byl uzavřen.[9] Druhé obvinění z napadení proti němu vznesla jeho další bývalá přítelkyně Brenda Pateaová, se kterou má dceru, když uvedla, že ji Němec během hádky držel u zdi a škrtil. V říjnu 2023 německý soud rozhodl, že musí Pateaové zaplatil v přepočtu 11 miliónů korun.[10] Zverev se proti trestnímu příkazu odvolal, což vyústilo k veřejnému projednání případu, které začalo na konci května 2024 během grandslamového French Open.[11][12] 7. června soudní řízení skončilo mimosoudním vyrovnáním, když Zverev souhlasil s tím, že zaplatí 200 000 eur, z čehož 150 000 eur připadne státu a 50 000 eur charitativním organizacím. Zverev v mimosoudním urovnání nepřiznal svoji vinu a nebude tak mít záznam v trestním rejstříku.[13][14]

Tenisová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

2016

[editovat | editovat zdroj]

Sezónu zahájil na turnaji smíšených družstev Hopman Cupu, kde po boku Sabine Lisické reprezentoval Německo. V australském Perthu prohrál ve dvouhrách s Nickem Kyrgiosem a Andym Murraym, nicméně dokázal přehrát francouzského tenistu Kennyho de Scheppera.[15] Na úvodním grandslamu sezóny Australian Open podruhé v sezóně nestačil na Andyho Murrayho, když mu v úvodním kole podlehl ve třech setech.[16]

Ve Wimbledonu 2016

Následně startoval na francouzském turnaji Open Sud de France v Montpellier, kde došel do semifinále, když třeba ve 2. kole dokázal porazit světovou třináctku Marina Čiliće z Chorvatska. V něm ale nestačil na domácího Paula-Henriho Mathieuho, s nímž neuhrál ani set.[17] V tomto zápase za stavu 6–7 a 4–5 z jeho pohledu vyběhl za hlavním rozhodčím, který změnil výrok čárového a vulgárně mu vynadal, za což byl napomenut.[18]

Další zastávkou byl turnaj kategorie ATP World Tour 500, nizozemský Rotterdam. Po zdolání Kanaďana Vaska Pospisila a světové patnáctky Francouze Gillese Simona, nestačil ve čtvrtfinále na dalšího Francouze Gaëla Monfilse. Na Open 13 v Marseille mu po vítězstvím nad domácím Julienem Benneteauem vystavil ve 2. kole stopku Tomáš Berdych, se kterým prohrál ve třech setech.[19]

V březnu si připsal premiérový start v Davis Cupu za německý tým, když debutoval singlovým utkáním světové skupiny proti České republice, v němž podlehl v pěti setech Tomáši Berdychovi, a ani druhý vzájemný zápas v krátké době neovládl. Za stavu 2:2 na utkání nastoupil k rozhodujícímu zápasu, ve kterém mu ovšem nedal šanci Lukáš Rosol, a v utkání mu dovolil jen 6 gemů.[20]

Na americkém BNP Paribas Open v Indian Wells, se přes chorvatského tenistu Ivana Dodiga, Bulhara Grigora Dimitrova a Gillese Simona dostal do čtvrtého kola, kde podlehl ve třech sadách Rafaelovi Nadalovi ze Španělska, přestože v posledním setě disponoval jedním mečbolem.[21] Dalším americkým turnajem bylo Miami Open, kde v úvodním kole zdolal hráče startujícího na divokou kartu Michaela Mmoha, aby ho v dalším kole porazil domácí Steve Johnson.[22]

Antukovou část sezóny zahájil monackým Monte-Carlo Rolex Masters. V prvním kole lehce přešel přes ruského hráče Andreje Rubljova. Následně podlehl Marcelu Granollersovi, jenž se do turnaje dostal jako lucky loser po odstoupení krajana Davida Ferrera.[23]

Poté odcestoval do Barcelony, kde v úvodním kole porazil krajana Jana-Lennarda Struffa. Ve druhém kole přehrál ve třech sadách Brazilce Thomaze Bellucciho, a v turnaji ho zastavil Malek Džazírí, který mu nepovolil ani set. Po Open Banco Sabadell odcestoval do Německa, kde startoval na mnichovském turnaji BMW Open. Na úvod si poradil s Malekem Džazírím a po výhře nad Lukášem Rosolem postoupil do čtvrtfinále. Tam porazil belgického tenistu Davida Goffina a postoupil semifinále, v němž ve třech setech nestačil na Rakušana Dominica Thiema.[24] Na turnaji Masters 1000 v Římě nejprve porazil Grigora Dimitrova, avšak ve 2. kole lehce podlehl Švýcarovi Rogeru Federerovi.[25]

Podání na Citi Open 2016

Další události pro něj byla francouzská Open de Nice Côte d’Azur, kde mu jako osmému nasazenému skrečoval za stavu 5–7 a 7–5 v 1. kole Kyle Edmund z Británie. V druhém kole ho čekal Marcel Granollers, jemuž oplatil dubnovou porážku. Ve čtvrtfinále ho čekal Gilles Simon, se kterým do té doby neprohrál. A bilanci si vylepšil i po tomto utkání. V zápase o finále přehrál Portugalce João Sousu, díky čemuž postoupil do svého prvního singlového finále na okruhu ATP.[26] V něm byl nad jeho síly Dominic Thiem, který mu v rozhodujícím setu uštědřil kanára a zvítězil.[27]

Na French Open prošel přes francouzské tenisty Pierra-Huguese Herberta a Stéphana Roberta do třetího kola, v němž ho z turnaje vyřadil po čtyřsetovém průběhu utkání Dominic Thiem, který si tak vylepšil s Němcem bilanci vzájemných zápasů na 3:0.[28]

Prvním turnajem na trávě se pro něj stal domácí turnaj Gerry Weber Open v Halle, jenž se řadil do kategorie ATP 500. V úvodním kole zdolal Srba Viktora Troického, ve druhém kole mu za stavu 7–5 a 3–0 skrečoval krajan Benjamin Becker a ve čtvrtfinále nedal šanci ani kyperskému tenistovi Marcosi Baghdatisovi a postoupil do semifinále.[29] V něm poprvé v kariéře porazil hráče z elitní světové desítky, když porazil obhájce titulu Švýcara Rogera Federera a postoupil do svého druhého finále na okruhu ATP.[30] Tam si však svůj první titul nepřipsal a vítězem se stal jeho krajan Florian Mayer, který jej udolal ve třech setech.[31]

Po úspěšném tažení na trávě ho čekal třetí grandslamový turnaj sezóny Wimbledon, kam přijížděl jako dvacátý čtvrtý nasazený. V úvodním kole si ve třech sadách poradil s francouzským hráčem Paulem-Henrim Mathieum, ve druhém pak po velké bitvě prošel dál přes Michaila Južnyjho, kterého udolal v pěti setech. Ve třetím kole jeho tažení ukončil po dvou hodinách a čtyřiceti minutách Tomáš Berdych, jemuž podlehl[32] Po turnaji si odskočil na antukový domácí turnaj German Open, kde však jako čtvrtý nasazený skončil už v 1. kole na raketě Španěla Iñiga Cervantese Hueguna.[33]

Servis na US Open 2016

Následovala americká část sezóny na tvrdém povrchu, kterou zahájil washingtonským Citi Open. Jako sedmý nasazený a držitel divoké karty měl na úvod volný los. Následně se přes domácího Taylora Fritze, Maleka Džazírího a Francouze Benoîta Paireho dostal do semifinále, v němž podlehl jinému francouzskému tenistovi a pozdějšímu vítězi turnaje Gaëlu Monfilsovi.[34] V kanadském Torontu pak neprošel přes úvodní kolo, když ho ve dvou setech vyřadil Lu Jan-sun z Tchaj-wanu.

Na konci července pak oznámil, že se nezúčastní olympiády v Riu de Janeiru, poněvadž se necítil zcela fit: „Při posledních zápasech v Torontu a Washingtonu jsem se necítil stoprocentně. Snad budu zpátky v plné formě na Masters v Cincinnati.“[35] V srpnu pak opět nepřešel přes úvodní kolo, když na Masters v Cincinnati podlehl japonskému kvalifikantovi Jūiči Sugitovi. Na posledním Grand Slamu sezóny US Open skončil ve druhém kole, když jej ve čtyřech setech vyprovodil z turnaje Brit Daniel Evans.

Jako pátý nasazený startoval na petrohradském St. Petersburg Open, kde si na úvod poradil s domácím Karenem Chačanovem, který startoval na divokou kartu. V dalším kole porazil dalšího domácí hráče Daniila Medveděva a ve čtvrtfinále porazil do třetice ruského tenistu Michaila Južnyho, kterému povolil jen čtyři gemy.[36] V semifinále pak na pátý pokus poprvé porazil Tomáše Berdycha, které ho zdolal dvakrát 6–4 a postoupil tak do svého třetího finále v sezóně i v kariéře.[37] V něm ho čekala švýcarská turnajová jednička a světová trojka Stan Wawrinka, jehož za 2:24 hodin zdolal po třísetovém průběhu a získal první titul na okruhu ATP Tour. V devatenácti letech se zároveň stal prvním teenagerem, který ovládl singlovou událost od roku 2008, kdy na newhavenském turnaji triumfoval tehdy 19letý Marin Čilić. Ve světové klasifikaci se Zverev vrátil na srpnové kariérní maximum, když mu patřila 24. příčka.[38]

2017

[editovat | editovat zdroj]

Na Australian Open přijížděl jako dvacátý čtvrtý nasazený. V pětisetové bitvě dokázal otočit průběh s Nizozemcem Robinem Haasem, aby ve druhém kole vyřadil amerického kvalifikanta Fancese Tiafoea. Ve třetím zápase však nestačil na turnajovou devítku a pozdějšího finalistu Rafaela Nadala, když nevyužil vedení 2–1 na sety.

Druhý singlový titul kariéry z okruhu ATP Tour vybojoval na montpellierském Open Sud de France, kde ve finále zdolal obhájce titulu Richarda Gasqueta. Spolu s bratrem Mischou Zverevem ovládli i čtyřhru. Naposledy předtím se obě soutěže turnaje podařilo vyhrát Lleytonu Hewittovi na červencovém Hall of Fame Tennis Championships 2014 v Newportu. Sourozenecká dvojice pak na okruhu triumfoval před šesti sezónami na Rakuten Japan Open Tennis Championships 2011 v Tokiu, kde si trofej připsali bratři Murrayovi.[39]

Na vítězném washingtonském Citi Open

Na počátku května triumfoval na mnichovském BMW Open, když v závěrečném boji přehrál argentinského kvalifikanta a 158. hráče žebříčku Guida Pellu po dvousetovém průběhu. Dosáhl tak na premiérový titul z antukového povrchu.[40] V druhé polovině téhož měsíce ovládl událost na římské antuce Internazionali BNL d’Italia. Ve finále zdolal srbskou světovou dvojku Novaka Djokoviće po dvousetovém průběhu, když nečelil žádné brejkové hrozbě. Ve 20 letech poprvé triumfoval v sérii Masters. Stal se tak nejmladším vítězem této kategorie od Miami Masters 2007, a tehdy 19letého Djokoviće, rovněž jako vůbec prvním šampionem série narozeným v 90. letech dvacátého století. Po turnaji se premiérově v kariéře posunul do elitní světové desítky, když ji uzavíral 10. místem.[41]

Na Monte-Carlo Rolex Masters 2022 prohrál v semifinále

Jako poražený finalista odešel z travnatého Gerry Weber Open, kde v závěrečném duelu uhrál čtyři gamy na světovou pětku Rogera Federera.[42] Ve Wimbledonu mu v osmifinále stopku vystavil obhájce finálové účasti Milos Raonic po ztrátě vedení 2–1 na sety, tedy po stejném průběhu jako při vyřazení z melbournského majoru. Druhou kariérní trofej z kategorie ATP 500 si připsal v roli pátého nasazeného na washingtonském Citi Open, kde po semifinálovém vítězství nad Keiem Nišikorim zvládl i rozhodující zápas proti jihoafrické turnajové patnáctce Kevinu Andersonovi po dvousetovém průběhu a bez ztráty podání. Poměr vzájemných utkání navýšil na 3–0.[43] Navazující týden ovládl svůj druhý vyhraný podnik v sérii Masters, když na montréalském Rogers Cupu oplatil červnovou finálovou prohru Federerovi. V probíhající sezóně si tak připsal pátý titul, čímž se posunul na první příčku po bok Federera. Výhra také znamenala jeho debutovou trofej ze série US Open. V následném vydání žebříčku ATP ze 14. srpna 2017 se poprvé posunul na 7. místo a o týden později na 6. příčku.[44] Ve 20 letech se stal nejmladším vítězem Canada Masters od Novaka Djokoviće, jenž triumfoval v roce 2007 a také prvním německým šampionem od Borise Beckera a sezóny 1986.[45]

2022: Světová dvojka a zranění kotníku

[editovat | editovat zdroj]

Během jarních antukových turnajů z kategorie Masters se třikrát po sobě utkal v semifinálovém utkání s Tsitsipasem. V Monte-Carlu i v Římě odešel poražen, zatímco v Madridu potřetí postoupil do finále. Z něho odešel premiérově poražen, když ho zastavil Španěl 19letý Carlos Alcaraz.[46] Na French Open oplatil madridskou porážku jednomu z největší favoritů turnaje Alcarazovi a poprvé tak na grandslamu poprvé porazil člena první světové desítky.[47] Do semifinálového utkání proti Nadalovi vstoupil lépe a v tiebreaku první sady měl čtyři setbolové příležitosti v řadě, aby tiebreak prohrál poměrem míčů 8:10. Na vítězství podával i ve druhém dějství, než na začátku další zkrácené hry upadl a přivodil výron kotníku, pro který musel utkání trvající po nedohraných dvou setech více než tři hodiny, utkání skrečovat. Z dvorce byl odvezen na kolečkovém křesle.[48] Po skončení turnaje se poprvé posunul na druhé místo hodnocení a v průběhu srpna jej dělilo i přes neúčast na okruhu ATP 125 bodů od prvního Medveděva. Pro dlouho rekonvalescenci absentoval na túře do konce seźony, kterou ukončil poprvé od roku 2016 mimo první desítku.

2023: Návrat na dvorce a do první desítky

[editovat | editovat zdroj]

Na kurty se vrátil na přelomu prosince a ledna premiérovým ročníkem United Cupu, kde prohrál singlové duely proti Jiřímu Lehečkovi a Tayloru Fritzovi. Prvního vyhrané utkání se dočkal na grandslamovém Australian Open, než ho ve druhém kole vyřadil Michael Mmoh z druhé světové stovky.[49] První vítěznou šňůru zaznamenal na Dubai Tennis Championships, kde postoupil do semifinále a podlehl Rubljovovi.

Na French Open startoval jako 22. nasazený. Jenom dva sety – ve třetím kole proti Francesi Tiafoeovi a ve čtvrtfinále proti Tomási Martínovi Etcheverrymu ztratil ma cestě do druhého semifinále na pařížském grandslamu v řadě. Z něj odešel poražen od Nora Caspera Ruuda, který mu nadělil ve třetím setu kanára.[50]

Ve Wimbledonu 2023 skončil ve třetím kole

Prvního turnajového triumfu od návratu po zranění a celkově jubilejního dvacátého v kariéře se dočkal na Hamburg European Open, kde ve finále zdolal Srba Lasla Djereho.[51] Jednadvacátý titul získal v září na Chengdu Open po výhře nad Romanem Safiullinem.[52]

Po roční pauze se kvalifikoval na Turnaj mistrů.[53] Přestože v základní skupině zvládl dva ze tří duelů, když porazil Alcaraze i Rubljova a prohrál jenom s Medveděvem, nepostoupil ze základní skupiny, když o tom rozhodl jeho horší poměr vyhraných setů.[54]

2024: Druhé finále grandslamu a opět světovou dvojkou

[editovat | editovat zdroj]

Sezónu rozehrál na týmové soutěži United Cupu. Jedinou singlovou porážku si připsal v semifinále proti de Minaurovi, Německo přesto postoupilo do boje o titul, ve kterém se utkali s Polskem. Po výhře polské světové jedničky Świątekové nad Němkou Kerberovou měl Hubert Hurkacz proti Zverovovi po vyhrané první sadě v tiebreaku druhého dějství dva mečboly za stavu 6:4 na celkové vítězství Polska v soutěži, Němec však mečboly odvrátil a vynutil Němcům rozhodnutí ve smíšené čtyřhře. V ní s deblovou světovou pětkou Laurou Siegemundovou Hurkacze se Świątekovou porazili v závěrečném supertiebreaku. Získal tak první triumf v týmových soutěžích.[55][56] Na Australian Open hrál jako šestý nasazený. Na hraně vyřazení se ocitl již ve druhém kole, kdy proti němu slovenský kvalifikant Lukáš Klein vedl již 2–1 na sety a koncovky třetího i čtvrtého setu rozhodla až zkrácená hra.[57] Další pětisetový souboj zvládl v osmifinále s Britem Cameronem Norriem, proti němuž taktéž potřeboval k rozhodnutí až tiebreak pátého dějství.[58] Mezi poslední osmičkou zaskočil světovou dvojku Carlose Alcaraze, čímž zaznamenal první výhru nad hráčem z první světové pětky na grandslamu a postup do prvního semifinále na australském majoru od po čtyřech letech.[59] Proti Daniilu Medveděvovi sahal po postupu do druhé grandslamového finále v kariéře, když vedla již 2–0 na sety. Ve třetím a čtvrtém setu však nezvládl zkrácené hry, přestože v druhém případě měl v tiebreaku výhodu získaného podání a mohl utkání dopodávat. O vítězi pak musela rozhodnout pátá sada, kde Zverev ztratil jako první podání a dále se k žádné možnosti na návrat do zápasu nedostal a prohrál tak šesté ze sedmi semifinále na turnajích velké čtyřky.[60][61]

Šestý kariérní titul z Masterů a druhý v Římě získal na Rome Masters, když ve finále zdolal Chilana Nicoláse Jarryho.[62][63] Cestou pavoukem ztratil jediný set v semifinále proti dalšímu reprezentantovi z Chile Alejandru Tabilovi.

French Open otevřel výhrou v ostře sledovaném zápase proti Nadalovi, figurujícím v té době až na 275.  místě, když se Zverev stal teprve čtvrtým přemožitelem Španěla na pařížském grandslamu.[64] Na pokraji vyřazení se ocitl ve třetím kole proti Nizozemci Tallonz Griekspoorovi, proti kterému prohrával v rozhodujícím pátém setu již 1–4 s dvěma ztracenými servisy, než ovládl konečně zkrácenou hru.[65] Pět setu potřeboval také proti třináctému muži žebříčku Holgeru Runeovi, se kterým prohrál už 1–2 na sety.[66] Ve čtvrtfinále přehrál Australana Alexe de Minaura a ve čtvrtém pařížském semifinále v řadě oplatil rok starou prohru se stejné fáze Casperu Ruudovi.[67][68] Cestou do finále strávil na dvorci 19 hodin a 27 minut, nejdelší dobu ze všech finalistů od začátku počítání statistik v roce 1991. V souboji o titul, do kterého na French Open postoupil jako druhý Němec po Stichovi v roce 1996 a ve kterém usiloval o to, aby se stal první mužským grandslamovým vítězem ve dvouhře od Beckera na Australian Open 1996, byl nad jeho síly třetí muž žebříčku Carlos Alcaraz, který jej porazil po více než 4 hodinách v pětisetovém utkání.[69][70]

Na pařížské olympiádě nastoupil do dvou soutěží. Ve dvouhře, v níž startoval jako obhájce titulu, skončil ve čtvrtfinále, kde jej vyřadil Ital Lorenzo Musetti.[71] V mixu vytvořil nejvýše nasazený pár se Siegemundovou, hned v prvním kole je však vyřadili Češi Kateřina Siniaková a Tomáš Macháč, kteří následně celou soutěž ovládli.

Na Paris Masters získal po finále výhře nad Ugem Humbertem sedmý kariérní titul z Masterů, když ve finále dominoval především na servisu, po které ztratila jen pět míčů. Bodový zisk mu zajistil návrat na druhé místo žebříčku ATP, kde předstihl Alcaraze.[72] Již na začátku září získal jistotu sedmého startu na Turnaji mistrů.[73] Ze základní skupiny postoupil z prvního místa, když mu Alcaraz, Ruud ani Rubljov neodebrali ani jeden set. V semifinále ho zastavil Američan Taylor Fritz, když o vítězi utkání rozhodl až tiebreak třetího setu.[74]

2025: Třetí finále grandslamu a útok na pozici světové jedničky

[editovat | editovat zdroj]

Potřetí se grandslamové finále zahrál na Australian Open poté, co mu semifinálové utkání po první setu skrečoval Djoković.[75] Ve finále byla na jeho síly italská světová jednička Jannik Sinner, který mu nepovolil ani jeden set, přičemž se ve finále Zverev neprobojoval ani k jedné brejkolové šanci. Odešel poražen i z třetího finále na grandslamu.[76]

2026: Vítěz French Open

[editovat | editovat zdroj]
Na Frenc Open získal první grandslamový titul

Na Australian Open hrál jako třetí nasazený. S výjimkou osmifinálového utkání potřeboval na cestě do třetího melbournského semifinále v řadě vždy na postup čtyři sety. V semifinále se utkal se světovou jedničkou Carlosem Alcarazem proti kterému prohrál úvodní dvě dějství, i díky zdravotním komplikacím Španěla však dokázal utkání dvěma vyhranými tiebreaky srovnat a v rozhodující sadě se ujal vedení 5–3, přičemž byl dva míčky od obhajoby finálové účasti. Následně ale prohrál čtyři hry za sebou a z duelu odešel poražen. Časem 5 hodin a 27 minut se jednalo o nejdelší semifinále Australian Open v historii a třetím nejdelším zápasem turnaje.[77][78] Na Abierto Mexicano Telcel prohrál ve dvouhře ve druhém kole s Kecmanovićem z deváté desítky žebříčku.[79] Lépe si vedl ve čtyřhře, kde po boku Brazilce Marcela Mela získal třetí turnajové vítězství ze čtyřhry, a navíc druhé v Acapulcu, když navázal na triumf z roku 2019.[80]

Na severoamerických Masterch odešel poražen dvakrát v semifinálové části turnaj, když v obovu případech nestačil na Jannika Sinner – v Indian Wells uhrál na Itala šest her, v Miami devět, přičemž druhý set zvládl dovést do zkrácené hry. Postupem do semifinále v Indian Wells zkompletoval jako pátý hráč semifinálové účasti na všech devíti Mastersech.[81]

Na Sinnera nestačil v probíhající sezóně potřetí v semifinále antukového Monte-Carlo Masters, ani počtvrté v premiréovém finále sezóny v Madridu, když ani v jednom případě neuhrál ani set. Po madridském duelu činil poměr vzájemných zápasů 4–10, když od Cincinnati Open 2024 proti Italovi prohrál devátý duel v řadě.[82] Již ve čtvrtém kole dohrál na římské antuce, když byl nad jeho síly Ital Luciano Darderi, proti kterému nevyužil čtyři mečboly.[83]

Na French Open využil absenci nebo brzké vyřazení hlavních favoritů soutěže, když již po třetím kole bylo jisté, že se vítězem stane premiérový šampion grandslamu, což se stalo poprvé v grandslamové otevřené éře[84] Výhrou nad šťastným poraženým Jesperem de Jongem pošesté za sebou a celkově poosmé postoupil do čtvrtfinále pařížského majoru. V něm nepovolil ani set 19letému Španělovi debutujícím v hlavní soutěži antukového grandslamu a v semifinále přehrál, stejně jako v Madridu, 26. nasazeného Čecha Jakuba Menšíka. Prošel tak do druhého pařížského finále a čtyřicátým čtvrtým vítězným zápasem vyrovnal v open éře French Open desátého v pořadí Davida Ferrera.[85] Ve finále pak přehrál světovou čtrnáctku Flavia Cobolliho po pětisetovém průběhu. Zvládl tak vyhrát jedenáctý kariérní pětisetový zápas na French Open, když pouze dvakrát odešel poražen, a celková bilance v pětisetovým zápasech u Zvereva po utkání činila 24 výher ku 15 porážkám. Stal se tak prvním mužským grandslamovým vítězem ve dvouhře od od Borise Beckera na Australian Open 1996, na French Open prvním od Hennera Henkela v roce 1937 a vůbec prvním takovým v otevřené éře. Představoval třetího držitele majoru narozeného v 90. letech dvacátého století a ve 29 letech a 48 dnech věku pátým nejstarším premiérovým vítězem turnaje velké čtyřky. Zvítězit dokázal až ve čtvrtém finále v této kategorii vyhrál, stejně jako Andre Agassi, Goran Ivanišević a Dominic Thiem.[86][2][87]

Finále na Grand Slamu

[editovat | editovat zdroj]

Mužská dvouhra: 5 (1–4)

[editovat | editovat zdroj]
Stav rok turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 2020 US Open tvrdý Rakousko Dominic Thiem 6–2, 6–4, 4–6, 3–6, 6–7(6–8)
Finalista 2024 French Open antuka Španělsko Carlos Alcaraz 3–6, 6–2, 7–5, 1–6, 2–6
Finalista 2025 Australian Open tvrdý Itálie Jannik Sinner 3–6, 6–7(4–7), 3–6
Vítěz 2026 French Open antuka Itálie Flavio Cobolli 6–1, 4–6, 6–4, 6–7(5–7), 6–1
Finalista 2026 Wimbledon tráva Itálie Jannik Sinner 7–6(9–7), 6–7(2–7), 3–6, 4–6

Finále Turnaje mistrů

[editovat | editovat zdroj]

Mužská dvouhra: 2 (2–0)

[editovat | editovat zdroj]
Stav rok dějiště povrch soupeř ve finále výsledek
Vítěz 2018 Londýn, Spojené království tvrdý (h) Srbsko Novak Djoković 6–4, 6–3
Vítěz 2021 Turín, Itálie tvrdý (h) Rusko Daniil Medveděv 6–4, 6–4

Utkání o olympijské medaile

[editovat | editovat zdroj]

Mužská dvouhra: 1 (1 zlato)

[editovat | editovat zdroj]
Stav rok místo konání povrch soupeř výsledek
Zlato2020Tokio, JaponskotvrdýRusko Karen Chačanov6–3, 6–1

Finále na okruhu ATP Tour

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (1–3 D)
Turnaj mistrů (2–0 D)
Olympijské hry (1–0 D)
ATP Tour Masters 1000 (7–6 D; 0–1 Č)
ATP Tour 500 (6–5 D; 2–3 Č)
ATP Tour 250 (8–3 D; 1–2 Č)
Finále podle povrchu
tvrdý (15–8 D; 3–2 Č)
antuka (10–6 D; 0–2 Č)
tráva (0–3 D; 0–2 Č)
Finále podle prostředí
venku (17–14 D; 2–4 Č)
hala (8–3 D; 1–2 Č)

Dvouhra: 43 (25–17)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj kategorie povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 21. května 2016 Nice, Francie ATP 250 antuka Rakousko Dominic Thiem 3–6, 6–3, 0–6
Finalista 2. 19. června 2016 Halle, Německo ATP 500 tráva Německo Florian Mayer 2–6, 7–5, 3–6
Vítěz 1. 25. září 2016 Petrohrad, Rusko ATP 250 tvrdý (h) Švýcarsko Stan Wawrinka 6–2, 3–6, 7–5
Vítěz 2. 12. února 2017 Montpellier, Francie ATP 250 tvrdý (h) Francie Richard Gasquet 7–6(7–4), 6–3
Vítěz 3. 7. května 2017 Mnichov, Německo ATP 250 antuka Argentina Guido Pella 6–4, 6–3
Vítěz 4. 21. května 2017 Řím, Itálie ATP 1000 antuka Srbsko Novak Djoković 6–4, 6–3
Finalista 3. 25. června 2017 Halle, Německo ATP 500 tráva Švýcarsko Roger Federer 1–6, 3–6
Vítěz 5. 6. srpna 2017 Washington, D.C., Spojené státy ATP 500 tvrdý Jižní Afrika Kevin Anderson 6–4, 6–4
Vítěz 6. 13. srpna 2017 Montréal, Kanada ATP 1000 tvrdý Švýcarsko Roger Federer 6–3, 6–4
Finalista 4. 1. dubna 2018 Miami, Spojené státy ATP 1000 tvrdý USA John Isner 7–6(7–4), 4–6, 4–6
Vítěz 7. 6. května 2018 Mnichov, Německo (2) ATP 250 antuka Německo Philipp Kohlschreiber 6–3, 6–3
Vítěz 8. 13. května 2018 Madrid, Španělsko ATP 1000 antuka Rakousko Dominic Thiem 6–4, 6–4
Finalista 5. 20. května 2018 Řím, Itálie ATP 1000 antuka Španělsko Rafael Nadal 1–6, 6–1, 3–6
Vítěz 9. 5. srpna 2018 Washington, D.C., Spojené státy (2) ATP 500 tvrdý Austrálie Alex de Minaur 6–2, 6–4
Vítěz 10. 18. listopadu 2018 Londýn, Spojené království Turnaj mistrů tvrdý (h) Srbsko Novak Djoković 6–4, 6–3
Finalista 6. 3. března 2019 Acapulco, Mexiko ATP 500 tvrdý Austrálie Nick Kyrgios 3–6, 4–6
Vítěz 11. 19. května 2019 Ženeva, Švýcarsko ATP 250 antuka Chile Nicolás Jarry 6–3, 3–6, 7–6(10–8)
Finalista 7. 13. října 2019 Šanghaj, Čína ATP 1000 tvrdý Rusko Daniil Medveděv 4–6, 1–6
Finalista 8. 13. září 2020 US Open, New York, Spojené státy Grand Slam tvrdý Rakousko Dominic Thiem 6–2, 6–4, 4–6, 3–6, 6–7(6–8)
Vítěz 12. 18. října 2020 Kolín nad Rýnem, Německo ATP 250 tvrdý (h) Kanada Félix Auger-Aliassime 6–3, 6–3
Vítěz 13. 25. října 2020 Kolín nad Rýnem, Německo ATP 250 tvrdý (h) Argentina Diego Schwartzman 6–2, 6–1
Finalista 9. 8. listopadu 2020 Paříž, Francie ATP 1000 tvrdý (h) Rusko Daniil Medveděv 7–5, 4–6, 1–6
Vítěz 14. 20. března 2021 Acapulco, Mexiko ATP 500 tvrdý Řecko Stefanos Tsitsipas 6–4, 7–6(7–3)
Vítěz 15. 9. května 2021 Madrid, Španělsko (2) ATP 1000 antuka Itálie Matteo Berrettini 6–7(8–10), 6–4, 6–3
Vítěz 16. 1. srpna 2021 Tokio, Japonsko Olympijské hry tvrdý Rusko Karen Chačanov 6–3, 6–1
Vítěz 17. 22. srpna 2021 Cincinnati, Spojené státy ATP 1000 tvrdý Rusko Andrej Rubljov 6–2, 6–3
Vítěz 18. 31. října 2021 Vídeň, Rakousko ATP 500 tvrdý (h) USA Frances Tiafoe 7–5, 6–4
Vítěz 19. 21. listopadu 2021 Turín, Itálie (2) Turnaj mistrů tvrdý (h) Rusko Daniil Medveděv 6–4, 6–4
Finalista 10. 6. února 2022 Montpellier, Francie ATP 250 tvrdý (h) Kazachstán Alexandr Bublik 4–6, 3–6
Finalista 11. 8. května 2022 Madrid, Španělsko ATP 1000 antuka Španělsko Carlos Alcaraz 3–6, 1–6
Vítěz 20. 30. července 2023 Hamburk, Německo ATP 500 antuka Srbsko Laslo Djere 7–5, 6–3
Vítěz 21. 26. září 2023 Čcheng-tu, Čína ATP 250 tvrdý   Roman Safiullin 6–7(2–7), 7–6(7–5), 6–3
Vítěz 22. 19. května 2024 Řím, Itálie (2) ATP 1000 antuka Chile Nicolás Jarry 6–4, 7–5
Finalista 12. 9. května 2024 French Open, Paříž, Francie Grand Slam antuka Španělsko Carlos Alcaraz 3–6, 6–2, 7–5, 1–6, 2–6
Finalista 13. 21. července 2024 Hamburk, Německo ATP 500 antuka Francie Arthur Fils 3–6, 6–3, 6–7(1–7)
Vítěz 23. 3. listopadu 2024 Paříž, Francie ATP 1000 tvrdý (h) Francie Ugo Humbert 6–2, 6–2
Finalista 14. 26. ledna 2025 Australian Open, Melbourne, Austrálie Grand Slam tvrdý Itálie Jannik Sinner 3–6, 6–7(4–7), 3–6
Vítěz 24. 20. dubna 2025 Mnichov, Německo (3) ATP 500 antuka USA Ben Shelton 6–2, 6–4
Finalista 15. 15. června 2025 Stuttgart, Německo ATP 250 tráva USA Taylor Fritz 3–6, 6–7(0–7)
Finalista 16. 26. října 2025 Vídeň, Rakousko ATP 500 tvrdý (h) Itálie Jannik Sinner 6–3, 3–6, 5–7
Finalista 17. 3. května 2026 Madrid, Španělsko ATP 1000 antuka Itálie Jannik Sinner 1–6, 2–6
Vítěz 25. 7. června 2026 French Open, Paříž, Francie Grand Slam antuka Itálie Flavio Cobolli 6–1, 4–6, 6–4, 6–7(5–7), 6–1
Finalista 18. 12. července 2026 Wimbledon, Londýn, Spojené království Grand Slam tráva Itálie Jannik Sinner 7–6(9–7), 6–7(2–7), 3–6, 4–6

Čtyřhra: 9 (3–6)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj kategorie povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 1. 3. května 2015 Mnichov, Německo ATP 250 antuka Německo Mischa Zverev Rakousko Alexander Peya
Brazílie Bruno Soares		 6–4, 1–6, [5–10]
Finalista 2. 7. února 2016 Montpellier, Francie ATP 250 tvrdý (h) Německo Mischa Zverev Chorvatsko Mate Pavić
Nový Zéland Michael Venus		 5–7, 6–7(4–7)
Vítěz 1. 12. února 2017 Montpellier, Francie ATP 250 tvrdý (h) Německo Mischa Zverev Francie Fabrice Martin
Kanada Daniel Nestor		 6–4, 6–7(3–7), [10–7]
Finalista 3. 25. června 2017 Halle, Německo ATP 500 tráva Německo Mischa Zverev Polsko Łukasz Kubot
Brazílie Marcelo Melo		 7–5, 3–6, [8–10]
Finalista 4. 24. června 2018 Halle, Německo (2) ATP 500 tráva Německo Mischa Zverev Polsko Łukasz Kubot
Brazílie Marcelo Melo		 6–7(1–7), 4–6
Finalista 5. 28. října 2018 Basilej, Švýcarsko ATP 500 tvrdý (h) Německo Mischa Zverev Spojené království Dominic Inglot
Chorvatsko Franko Škugor		 2–6, 5–7
Vítěz 2. 3. března 2019 Acapulco, Mexiko ATP 500 tvrdý Německo Mischa Zverev USA Austin Krajicek
Nový Zéland Artem Sitak		 2–6, 7–6(7–4), [10–5]
Finalista 6. 14. dubna 2024 Monte Carlo, Monako ATP 1000 antuka Brazílie Marcelo Melo Belgie Sander Gillé
Belgie Joran Vliegen		 7–5, 3–6, [5–10]
Vítěz 3. 28. února 2026 Acapulco, Mexiko (2) ATP 500 tvrdý Brazílie Marcelo Melo Rakousko Alexander Erler
USA Robert Galloway		 6–3, 6–4

Finále na challengerech ATP a okruhu Futures

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
Challengery (2–0 D)
Futures (0–1 D)

Dvouhra: 3 (2–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 18. listopadu 2012 Bradenton, Spojené státy antuka Francie Florian Reynet 0–6, 1–6
Vítěz 1. 5. července 2014 Braunschweig, Německo antuka Francie Paul-Henri Mathieu 1–6, 6–1, 6–4
Vítěz 2. 17. května 2015 Heilbronn, Německo antuka Argentina Guido Pella 6–1, 7–6(9–7)

Finále soutěží družstev: 2 (1–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum soutěž povrch spoluhráči soupeři ve finále výsledek
Finalista 1. 6. ledna 2018 Hopman Cup
Perth, Austrálie		 tvrdý (h) Německo Angelique Kerberová Švýcarsko Belinda Bencicová
Švýcarsko Roger Federer		 1–2
Vítěz 1. 7. ledna 2024 United Cup
Sydney, Austrálie		 tvrdý Německo Angelique Kerberová
Německo Laura Siegemundová
Německo Maximilian Marterer
Německo Tatjana Mariová
Německo Kai Wehnelt		 Polsko Hubert Hurkacz
Polsko Iga Świąteková
Polsko Daniel Michalski
Polsko Katarzyna Kawaová
Polsko Jan Zieliński
Polsko Katarzyna Piterová		 2–1

Finále na juniorském Grand Slamu

[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra juniorů: 2 (1–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav rok turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 2013 French Open antuka Chile Cristian Garín 4–6, 1–6
Vítěz 2014 Australian Open tvrdý USA Stefan Kozlov 6–3, 6–0

Chronologie výsledků na Grand Slamu

[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra

[editovat | editovat zdroj]
Turnaj2014201520162017201820192020202120222023202420252026 SR V–P
Australian Open A 1Q 1. kolo 3. kolo 3. kolo 4. kolo SF ČF 4. kolo 2. kolo SF F SF 0 / 11 36–11
French Open A 2Q 3. kolo 1. kolo ČF ČF 4. kolo SF SF SF F ČF Vítěz 1 / 11 45–10
Wimbledon A 2. kolo 3. kolo 4. kolo 3. kolo 1. kolo NH 4. kolo A 3. kolo 4. kolo 1. kolo 0 / 9 16–9
US Open 2Q 1. kolo 2. kolo 2. kolo 3. kolo 4. kolo F SF A ČF ČF 3. kolo 0 / 10 28–10
výhry–prohry 0–0 1–2 5–4 6–4 10–4 10–4 14–3 17–4 8–2 12–4 18–4 12–4 12–1 1 / 41 125–40
Legenda
SR poměr vyhraných turnajů
ku všem odehraným		 W–L
V–P		 výhry–prohry
NH daný rok se turnaj nekonal A turnaje se hráč nezúčastnil
Q1 / 1Q prohra v kole kvalifikace 1k / 1R prohra v daném kole turnaje
ČF / QF prohra ve čtvrtfinále SF prohra v semifinále
F prohra ve finále Vítěz vítězství v turnaji

Postavení v konečném žebříčku ATP

[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra

[editovat | editovat zdroj]
Rok 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025
Pořadí 837. ▲ 809. ▲ 136. ▲ 83. ▲ 24. ▲ 4. ▬ 4. ▼ 7. ▬ 7. ▲ 3. ▼ 12. ▲ 7. ▲ 2. ▼ 3.

Čtyřhra

[editovat | editovat zdroj]
Rok 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025
Pořadí – – 486. ▲ 343. ▲ 161. ▲ 103. ▼ 109. ▲ 99. ▼ 174. ▲ 129. ▼ 140. ▼ 195. ▲ 90. ▼ 587.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alexander Zverev na anglické Wikipedii.

  1. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 Alexander Zverev na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 7. června 2026
  2. 1 2 NOVOTNÝ, Pavel. Prokletí zlomeno! Zverev po obrovské bitvě zdolal Cobolliho a ovládl French Open. TenisPortal.cz [online]. 2026-06-07 [cit. 2026-06-07]. Dostupné online.
  3. ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Zverev zastavil Djokoviče a vyhrál Turnaj mistrů! [online]. TenisPortal.cz, 2018-11-18 [cit. 2018-11-19]. Dostupné online.
  4. ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz, ČTK. Zverev zbrojí před US Open. Do týmu angažoval Lendla [online]. 2018-08-21 [cit. 2018-08-26]. Dostupné online.
  5. ↑ Alexander Zverev na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 7. června 2026
  6. ↑ Alexander Zverev exklusiv „Ich liebe die große Bühne“. tennisnet.com [online]. 2014-07-06 [cit. 2015-08-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-07-08.
  7. ↑ Olya's Story. Racquet Magazine [online]. 2020-11-05 [cit. 2023-11-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-06-03.
  8. ↑ Zverevovy ženy. Matka dítěte s ním nechce mít nic společného, další údajně dusil. Tenisový svět [online]. [cit. 2023-11-02]. Dostupné online.
  9. ↑ Tenista musí zaplatit 11 milionů korun za ublížení bývalé přítelkyni - Sport.cz. www.sport.cz [online]. [cit. 2023-11-02]. Dostupné online.
  10. ↑ Zverevovi uložil soud pokutu 11 milionů korun, je obviněn z napadení ženy. Podobný exces už řešil. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2023-11-01 [cit. 2023-11-02]. Dostupné online.
  11. ↑ CARAYOL, Tumaini. Alexander Zverev issued with penalty order over ‘abuse’ of ex-girlfriend. The Guardian [online]. 2023-10-31 [cit. 2024-06-08]. Dostupné online. ISSN 0261-3077.
  12. ↑ Alexander Zverev: Domestic abuse trial opens in Berlin. BBC Sport [online]. 2024-05-31 [cit. 2024-06-08]. Dostupné online.
  13. ↑ HANSEN, James. Alexander Zverev settles domestic abuse case out of court. The New York Times [online]. [cit. 2024-06-08]. Dostupné online. ISSN 0362-4331.
  14. ↑ COLE, Deborah. Alexander Zverev settles assault case brought by ex-girlfriend. The Guardian [online]. 2024-06-07 [cit. 2024-06-08]. Dostupné online. ISSN 0261-3077.
  15. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Hopman Cup: Kyrgios znovu vybojoval dva body, Australané budou hrát o titul [online]. TenisPortal.cz, 2016-01-08 [cit. 2016-06-19]. Dostupné online.
  16. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Verdasco vyhrál bitvu s Nadalem! Murray nedal šanci Zverevovi [online]. TenisPortal.cz, 2016-01-19 [cit. 2016-06-19]. Dostupné online.
  17. ↑ POKORNÝ, Petr. Gasquet je v Montpellier počtvrté v řadě ve finále, čeká ho krajan Mathieu [online]. TenisPortal.cz, 2016-02-06 [cit. 2016-06-19]. Dostupné online.
  18. ↑ Nový Čas. Poriadne sa nahneval a vypenil na rozhodcu. Nemecký tenista Alexander Zverev (18) nezvládol verdikt rozhodcu. [online]. Nový Čas, 2016-02-19 [cit. 2016-06-19]. Dostupné online. (slovensky)
  19. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Berdych si v Marseille poradil ve třech setech s německým talentem Zverevem [online]. TenisPortal.cz, 2016-02-18 [cit. 2016-06-19]. Dostupné online.
  20. ↑ PETR, Pokorný. Berdych v Německu zdolal Zvereva a srovnal na 1-1 [online]. TenisPortal.cz, 2016-03-04 [cit. 2016-06-19]. Dostupné online.
  21. ↑ LUBOŠ, Zabloudil. Nadal vyhrál bitvu se Zverevem po odvrácení mečbolu [online]. TenisPortal.cz, 2016-03-17 [cit. 2016-06-19]. Dostupné online.
  22. ↑ LUBOŠ, Zabloudil. Berdych je v Miami bez boje ve třetím kole [online]. TenisPortal.cz, 2016-03-25 [cit. 2016-06-19]. Dostupné online.
  23. ↑ LUBOŠ, Zabloudil. Rosol v Monte Carlu dohrál, končí v 1. kole [online]. TenisPortal.cz, 2016-04-11 [cit. 2016-06-19]. Dostupné online.
  24. ↑ POKORNÝ, Petr. Thiem je potřetí ve finále, v letošních statistikách překonal Djokoviče [online]. TenisPortal.cz, 2016-04-30 [cit. 2016-06-19]. Dostupné online.
  25. ↑ pva. Djokovič v Římě nezaváhal, do osmifinále prošli i Federer a Murray [online]. TenisPortal.cz, 2016-05-11 [cit. 2016-06-19]. Dostupné online.
  26. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Zverev porazil Simona i potřetí. V Nice přežil mečboly a zahraje si o první finále [online]. TenisPortal.cz, 2016-05-20 [cit. 2016-06-19]. Dostupné online.
  27. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Thiem poprvé obhájil titul. V Nice ve finále zdolal Zvereva [online]. TenisPortal.cz, 2016-05-21 [cit. 2016-06-19]. Dostupné online.
  28. ↑ FRASER, Stuart. Thiem beats Zverev in glimpse of the future [online]. rolandgarros.com, 2016-05-28 [cit. 2016-07-06]. Dostupné online. (anglicky)
  29. ↑ pva. Federer porazil Goffina a je v semifinále [online]. TenisPortal.cz, 2016-06-17 [cit. 2016-06-22]. Dostupné online.
  30. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Zverev má první skalp hráče Top 10: na trávě porazil Federera a je ve finále [online]. TenisPortal.cz, 2016-06-18 [cit. 2016-06-22]. Dostupné online.
  31. ↑ POKORNÝ, Petr. Mayer zdolal krajana Zvereva a dobyl domácí podnik v Halle [online]. TenisPortal.cz, 2016-06-19 [cit. 2016-06-22]. Dostupné online.
  32. ↑ POKORNÝ, Petr. Berdych a Veselý si spolu zahrají o wimbledonské čtvrtfinále [online]. TenisPortal.cz, 2016-07-03 [cit. 2016-07-06]. Dostupné online.
  33. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Kližan v Hamburku doslova vydřel první výhru po 5 měsících [online]. TenisPortal.cz, 2016-07-13 [cit. 2016-09-27]. Dostupné online.
  34. ↑ POKORNÝ, Petr. Washington: Isner prolétl do osmifinále [online]. TenisPortal.cz, 2016-07-21 [cit. 2016-09-27]. Dostupné online.
  35. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Z olympiády se omluvil i Němec Zverev, necítí se fit [online]. TenisPortal.cz, 2016-07-31 [cit. 2016-09-27]. Dostupné online.
  36. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Berdych porazil i Lorenziho, se Zverevem si zahraje o finále [online]. TenisPortal.cz, 2016-09-23 [cit. 2016-09-27]. Dostupné online.
  37. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Berdych první letošní finále nevybojoval, v Petrohradu prohrál se Zverevem [online]. TenisPortal.cz, 2016-09-24 [cit. 2016-09-27]. Dostupné online.
  38. ↑ Pouille vyhrál v Métách svůj první titul, premiérový triumf slaví i Zverev [online]. ČT sport, 2016-09-25 [cit. 2016-09-25]. Dostupné online.
  39. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Alexander Zverev v Montpellier vyhrál dvouhru i čtyřhru se svým bratrem [online]. Tenisportal.cz, 2017-02-12 [cit. 2017-02-13]. Dostupné online.
  40. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Zverev na domácí půdě v Mnichově slaví první triumf na antuce [online]. e: Tenisportal.cz, 2017-05-07 [cit. 2017-05-09]. Dostupné online.
  41. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Zverev porazil i Djokoviče. V Římě získal první titul z Masters a bude v Top 10 [online]. Tenisportal.cz, 2017-05-21 [cit. 2017-05-22]. Dostupné online.
  42. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Federer smetl Zvereva a má 92. titul. V Halle vyhrál už podeváté [online]. Tenisportal.cz, 2017-06-25 [cit. 2017-06-26]. Dostupné online.
  43. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Dvacetiletý Zverev si ve Washingtonu došel pro již 4. titul v sezoně [online]. Tenisportal.cz, 2017-08-06 [cit. 2017-08-07]. Dostupné online.
  44. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Zverev přehrál i Federera! V Montrealu slaví pátý letošní a druhý titul z turnajů Masters [online]. Tenisportal.cz, 2017-08-13 [cit. 2017-08-14]. Dostupné online.
  45. ↑ 2017 US Open Series Weekly Recaps [online]. US Open Series, 2017-08-14 [cit. 2017-08-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-14. (anglicky)
  46. ↑ Carlos Alcaraz Defeats Alexander Zverev For Madrid Title. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-05-08 [cit. 2022-05-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-05-09. (anglicky)
  47. ↑ Alexander Zverev Takes Out Alcaraz For Roland Garros SF Spot. ATP Tour [online]. 2022-05-31 [cit. 2022-06-01]. Dostupné online. (anglicky)
  48. ↑ Rafael Nadal Advances To Roland Garros Final After Alexander Zverev Retires. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-06-03 [cit. 2022-06-04]. Dostupné online. (anglicky)
  49. ↑ Michael Mmoh beats Alexander Zverev in huge upset over returning star at Australian Open 2023. www.eurosport.com [online]. [cit. 2023-10-28]. Dostupné online.
  50. ↑ Ruud Beats Zverev, Returns To Roland Garros Final. ATP Tour [online]. [cit. 2023-10-28]. Dostupné online.
  51. ↑ Alexander Zverev Beats Laslo Djere To Win Hamburg Title. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-07-30 [cit. 2023-07-31]. Dostupné online. (anglicky)
  52. ↑ Alexander Zverev Rallies Past Roman Safiullin For Chengdu Crown. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-09-26 [cit. 2023-09-27]. Dostupné online. (anglicky)
  53. ↑ Zverev, Rune Complete 2023 Nitto ATP Finals Field. www.nittoatpfinals.com [online]. Nitto ATP Finals, 03-11-2023. Dostupné online. (anglicky)
  54. ↑ Zverev Claims 55th Match Win Of Year, But Misses Turin SFs. ATP Tour [online]. [cit. 2024-06-08]. Dostupné online.
  55. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Němci slaví triumf v United Cupu. Třikrát utekli z mečbolů, přežili i finále proti Polákům. TenisPortal.cz [online]. 2024-01-07 [cit. 2024-01-07]. Dostupné online. (anglicky)
  56. ↑ Germany rallies, stuns Poland for United Cup title | ATP Tour | Tennis. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-01-07 [cit. 2024-01-07]. Dostupné online. (anglicky)
  57. ↑ Zverev, Ruud, Norrie survive five-set thrillers in Australian Open second round. ATP Tour [online]. 2024-01-18 [cit. 2024-10-12]. Dostupné online.
  58. ↑ Alexander Zverev beats Cameron Norrie for Australian Open QF spot. ATP Tour [online]. 2024-01-22 [cit. 2024-10-12]. Dostupné online.
  59. ↑ Alexander Zverev beats Carlos Alcaraz at Australian Open. ATP Tour [online]. 2024-01-24 [cit. 2024-10-12]. Dostupné online.
  60. ↑ Daniil Medvedev defeats Alexander Zverev to reach Australian Open final. ATP Tour [online]. 2024-01-26 [cit. 2024-10-12]. Dostupné online.
  61. ↑ JIRÁSEK, Ondřej. Medveděv udolal po obratu z 0:2 na sety Zvereva, o první triumf v Melbourne se utká se Sinnerem. TenisPortal.cz [online]. 2024-01-26 [cit. 2024-10-12]. Dostupné online.
  62. ↑ TIGNOR, Steve. Alexander Zverev outdoes Nicolas Jarry to win second Rome title, sixth Masters 1000 crown. Tennis [online]. 2024-05-19 [cit. 2024-05-20]. Dostupné online. (anglicky)
  63. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Zverev po sedmi letech ovládl Řím a má šestou trofej z Masters, ve finále zastavil Jarryho. TenisPortal.cz [online]. 2024-05-19 [cit. 2024-05-20]. Dostupné online.
  64. ↑ Alexander Zverev defeats Rafael Nadal in Roland Garros blockbuster. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-05-27 [cit. 2024-05-28]. Dostupné online. (anglicky)
  65. ↑ Alexander Zverev survives Tallon Griekspoor in five-set Roland Garros classic. ATP Tour [online]. 2024-06-01 [cit. 2024-06-14]. Dostupné online.
  66. ↑ Alexander Zverev defeats Holger Rune in five sets to reach Roland Garros QFs. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-06-03 [cit. 2024-06-04]. Dostupné online. (anglicky)
  67. ↑ Alexander Zverev reaches fourth consecutive Roland Garros SF. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-06-05 [cit. 2024-06-05]. Dostupné online. (anglicky)
  68. ↑ Alexander Zverev defeats Casper Ruud at Roland Garros. ATP Tour [online]. 2024-06-07 [cit. 2024-06-14]. Dostupné online.
  69. ↑ Carlos Alcaraz defeats Alexander Zverev for historic Roland Garros title. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-06-09 [cit. 2024-06-11]. Dostupné online. (anglicky)
  70. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Alcaraz je nejmladším vítězem grandslamů na všech površích. Roland Garros ovládl po bitvě se Zverevem. TenisPortal.cz [online]. 2024-06-09 [cit. 2024-06-11]. Dostupné online.
  71. ↑ From Umag to Paris, Musetti upsets Zverev to reach Olympics SFs. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-08-01 [cit. 2024-08-01]. Dostupné online. (anglicky)
  72. ↑ Alexander Zverev cruises past Ugo Humbert to Paris crown. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-11-03 [cit. 2024-11-03]. Dostupné online. (anglicky)
  73. ↑ Zverev joins Sinner at Nitto ATP Finals. www.atptour.com [online]. 01-09-2024 [cit. 1-09-2024]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 02-09-2024. (anglicky)
  74. ↑ Taylor Fritz overcomes Alexander Zverev in Nitto ATP Finals SF thriller. ATP Tour [online]. 2024-11-16 [cit. 2025-03-08]. Dostupné online.
  75. ↑ Alexander Zverev reaches Australian Open final after Novak Djokovic retires. ATP Tour, Inc. [online]. 2025-01-24 [cit. 2025-01-24]. Dostupné online. (anglicky)
  76. ↑ Jannik Sinner sinks Alexander Zverev for Australian Open title. ATP Tour, Inc. [online]. 2025-01-26 [cit. 2025-01-26]. Dostupné online. (anglicky)
  77. ↑ Carlos Alcaraz outlasts Alexander Zverev in record Australian Open SF marathon. ATP Tour, Inc. [online]. 2026-01-30 [cit. 2026-01-30]. Dostupné online. (anglicky)
  78. ↑ Australian Open: Injury-hit Carlos Alcaraz battles back from brink of defeat to edge Alexander Zverev in semi-final epic. Sky Sports [online]. 2026-01-30 [cit. 2026-01-30]. Dostupné online. (anglicky)
  79. ↑ Miomir Kecmanovic shocks Alexander Zverev in Acapulco: 'I didn't have any pressure'. ATP Tour, Inc. [online]. 2026-02-26 [cit. 2026-02-26]. Dostupné online. (anglicky)
  80. ↑ Alexander Zverev/Marcelo Melo capture Acapulco crown. ATP Tour, Inc. [online]. 2026-03-01 [cit. 2026-03-02]. Dostupné online. (anglicky)
  81. ↑ Zverev joins Nadal, Djokovic, Federer & Murray in record books. ATP Tour, Inc. [online]. 2026-03-12 [cit. 2026-03-15]. Dostupné online. (anglicky)
  82. ↑ Jannik Sinner storms past Alexander Zverev to win Madrid. ATP Tour, Inc. [online]. 2026-05-03 [cit. 2026-05-03]. Dostupné online.
  83. ↑ Luciano Darderi saves 4 MPs, upsets Alexander Zverev in Rome thriller. ATP Tour, Inc. [online]. 2026-05-12 [cit. 2026-05-13]. Dostupné online. (anglicky)
  84. ↑ Roland Garros has very rare occurrence not seen for 49 years in tennis after Aryna Sabalenka's shock defeat. Tennishead.net [online]. 2026-06-04 [cit. 2026-06-05]. Dostupné online. (anglicky)
  85. ↑ NOVOTNÝ, Pavel. Skvělá Menšíkova jízda končí. V semifinále French Open nestačil na Zvereva. TenisPortal.cz [online]. 2026-06-05 [cit. 2026-06-06]. Dostupné online.
  86. ↑ Alexander Zverev wins first major title at Roland Garros, completes lifelong dream. ATP Tour, Inc. [online]. 2026-06-07 [cit. 2026-06-07]. Dostupné online. (anglicky)
  87. ↑ Jaw-dropping stats from the Alexander Zverev vs. Flavio Cobolli Roland Garros final. ATP Tour [online]. [cit. 2026-06-10]. Dostupné online.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Předchůdce Alexander Zverev Nástupce

Filip Peliwo		 ITF – juniorský mistr světa
2013
Andrej Rubljov

Borna Ćorić		 ATP – Hvězda zítřka
2015
Taylor Fritz
Žebříček ATPŽebříček WTA
Mužská dvouhra – 20260629a29. června 2026
Poř. tenista body posun
1. Itálie Jannik Sinner (ITA)13 450▬
2. Španělsko Carlos Alcaraz (ESP)9 460▬
3. Německo Alexander Zverev (GER)7 190▬
4. Kanada Félix Auger-Aliassime (CAN)4 390▬
5. USA Ben Shelton (USA)4 160▬
6. Austrálie Alex de Minaur (AUS)4 110▬
7. USA Taylor Fritz (USA)3 765▬
8. Srbsko Novak Djoković (SRB)3 760▬
9.  Daniil Medveděv3 580▬
10. Itálie Flavio Cobolli (ITA)3 460▬
Ženská dvouhra – 20260629a29. června 2026
Poř. tenistka body posun
1.  Aryna Sabalenková9 090▬
2. Kazachstán Jelena Rybakinová (KAZ)8 143▬
3. Polsko Iga Świąteková (POL)6 409▬
4. USA Jessica Pegulaová (USA)5 881▬
5.  Mirra Andrejevová5 653▬
6. USA Amanda Anisimovová (USA)5 523▬
7. USA Coco Gauffová (USA)4 879▬
8. Ukrajina Elina Svitolinová (UKR)4 471▬
9. Česko Karolína Muchová (CZE)3 878▲ 2
10. Kanada Victoria Mboková (CAN)3 670▼ 1
Mužská čtyřhra – 20260629a29. června 2026
Poř. tenista body posun
1. Finsko Harri Heliövaara (FIN)8 320▬
Spojené království Henry Patten (GBR)8 320▬
3. Argentina Horacio Zeballos (ARG)8 030▬
4. Španělsko Marcel Granollers (ESP)7 940▬
5. Spojené království Neal Skupski (GBR)7 320▬
6. Spojené království Julian Cash (GBR)6 470▬
Spojené království Lloyd Glasspool (GBR)6 470▬
8. Itálie Andrea Vavassori (ITA)5 410▬
9. Itálie Simone Bolelli (ITA)5 110▬
10. Salvador Marcelo Arévalo (ESA)4 570▬
Ženská čtyřhra – 20260629a29. června 2026
Poř. tenistka body posun
1. Česko Kateřina Siniaková (CZE)10 500▬
2. USA Taylor Townsendová (USA)9 900▬
3. Kanada Gabriela Dabrowská (CAN)7 935▬
4. Belgie Elise Mertensová (BEL)7 308▬
5. Srbsko Aleksandra Krunićová (SRB)6 905▬
6. Kazachstán Anna Danilinová (KAZ)6 730▬
7. Brazílie Luisa Stefaniová (BRA)6 575▬
8. Čína Čang Šuaj (CHN)5 830▬
9. Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej (TPE)5 115▬
10. Lotyšsko Jeļena Ostapenková (LAT)4 983▬
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Alexander_Zverev&oldid=26030684“