Rome Masters
| Rome Masters | |
|---|---|
| Internazionali BNL d’Italia | |
| Založeno | 1930 |
| Odehráno | Internazionali BNL d’Italia 2026 |
| Místo | Řím, |
| Dějiště | Foro Italico |
| Souřadnice | 41°55′45″ s. š., 12°27′21″ v. d. |
| Povrch | antuka / venku |
| Soutěže | 96 dvouhra (48 kvalifikace) / 32 čtyřhra |
| Období | květen |
| Ředitel | Paolo Lorenzi[3] |
| ATP Tour | |
| 1970–1989 | Championship Series (Grand Prix) |
| 1990–1992 | Championship Series Single Week |
| 1993–1999 | Super 9 |
| 2000–2008 | Masters Series |
| 2009– | ATP Tour Masters 1000 |
| Prize Money | 8 235 540 EUR |
| WTA Tour | |
| 1990–2008 | WTA Tier I |
| 2009–2020 | WTA Premier 5 |
| 2021– | WTA 1000 |
| Prize Money | 7 228 080 EUR |
| internazionalibnlditalia Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rome Masters, oficiálně Internazionali BNL d’Italia, je profesionální tenisový turnaj mužského okruhu ATP Tour a ženského okruhu WTA Tour, hraný v italském hlavním městě Římě. Založen byl v roce 1930. Dějištěm jsou antukové dvorce areálu Foro Italico, s hlavními kurty Campo Centrale pro 10,5 tisíce diváků, BNP Paribas Arena (do roku 2026 Grand Stand) pro 7 tisíc, stadionem Nicoly Pietrangeliho pro 3 720 a SuperTennis Arenou pro 3 tisíce návštěvníků. Areál obsahuje devět soutěžních a dvacet tréninkových dvorců.[4][5]
Turnaj s tradičním názvem Italian Open představuje Mezinárodní mistrovství Itálie v tenise. Od sezóny 2009 se mužská část řadí do devítidílné kategorie ATP Tour Masters 1000. Ženská polovina od roku 2021 probíhá v kategorii WTA 1000. V květnovém termínu je římská událost generálkou na pařížský antukový grandslam French Open.
V mužské dvouhře vyhrál rekordních deset titulů Španěl Rafael Nadal. Mezi ženami drží rekord s pěti trofejemi Američanka Chris Evertová. Španělka Conchita Martínezová zvítězila jako jediný singlista v historii turnaje čtyřikrát za sebou.[6]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Rome Masters byl založen roku 1930 v Miláně z iniciativy hraběte Alberta Bonacossy,[7] kde probíhal do sezóny 1934 na antukových dvorcích Tennis Clubu Milano. Úvodní ročník vyhráli Američan Bill Tilden a Španělka Lilí de Álvarezová. Následně se v roce 1935 přestěhoval do římského areálu Foro Italico. S počátkem druhé světové války roku 1939 byla událost přerušena a obnovena až v sezóně 1950. Ročník 1961 proběhl ve Sporting Clubu severoitalského Turína.

Profesionálům se s příchodem open éry otevřel roku 1969. Mezi lety 1970–1989 patřil na okruhu Grand Prix do nejvyšší kategorie Grand Prix Super Series. Se vznikem ATP Tour v roce 1990 se turnaj stal jeho součástí v kategorii ATP Championship Series Single Week, která následně několikrát změnila název až k ATP Tour Masters 1000.
V roce 1979 se ženský turnaj konal dva týdny před mužským. V období 1980–1984 se ženským dějištěm stala Perugia a roku 1985 Taranto. V sezóně 1986 ženská část neproběhla, ačkoli se během července odehrál turnaj v Perugii patřící do Virginia Slims World Championships Series, který ovšem nebyl uznán za oficiální ročník Rome Masters. V roce 1987 se pak ženy vrátily zpět na dvorce římského Fora Italico.[8]
Výrazné změny nastaly v roce 2023, po vzoru Indian Wells Masters a Miami Masters ze stejné kategorie. Turnaj byl prodloužen z jednoho na dva týdny, s dvoudenní kvalifikací a navazující dvanáctidenní hlavní soutěží, stejně jako Madrid Open a mužský Shanghai Masters.[9] Startovní pole bylo rozšířeno z 56 na 96 singlistů a ženská čtyřhra dorovnala 32 páry soutěž mužského deblu.[10]
Přehled finále
[editovat | editovat zdroj]Mužská dvouhra
[editovat | editovat zdroj]Ženská dvouhra
[editovat | editovat zdroj]Mužská čtyřhra
[editovat | editovat zdroj]Ženská čtyřhra
[editovat | editovat zdroj]Rekordy
[editovat | editovat zdroj]Mužská dvouhra
[editovat | editovat zdroj]
| Rekord[12] | držitelé rekordu | hodnota |
|---|---|---|
| Nejvíce titulů | 10 | |
| Nejvíce finále | 12 | |
| Nejvíce titulů v řadě | (2005–2007) |
3 |
| Nejvíce finále v řadě | (2009–2014) |
6 |
| Nejvíce vyhraných zápasů | 70 | |
| Nejvíce vyhraných zápasů v řadě | 17 | |
| Nejvíce odehraných ročníků | 22 | |
| Nejvyšší % výhraných zápasů (při alespoň 20 odehraných zápasech) |
93,75 % | |
| Nejmladší vítěz | (1974) |
17 let, 11 měsíců a 2 dny |
| Nejstarší vítěz | (1930) |
38 let, 2 měsíce a 18 dnů |
| Nejstarší vítěz otevřené éry | (2022) |
34 let |
| Nejvýše postavený vítěz otevřené éry | 9krát světová jednička ATP (naposledy Jannik Sinner, 2026) |
1. ATP |
| Nejníže postavený vítěz otevřené éry | (2003) |
47. ATP |
|
| |||||||||||||||||||||||||||
Ženská dvouhra
[editovat | editovat zdroj]
| Rekord | držitelky rekordu | hodnota |
|---|---|---|
| Nejvíce titulů | 5 | |
| Nejvíce finále | 7 | |
| Nejvícekrát poražená finalistka | 4 | |
| Kvalifikantky ve finále | (2008) |
1 |
| Nejvíce titulů v řadě | (1993–1996) |
4 |
| Nejvíce finále v řadě | (1993–1997) |
5 |
| Nejvícekrát poražená finalistka v řadě | (1934, 1935) |
2 |
(1963, 1964) | ||
(1974, 1975) | ||
(1980, 1981) | ||
(1991, 1992) | ||
(2000, 2001) | ||
(2017, 2018) | ||
(2020, 2021) | ||
| Nejvíce odehraných zápasů | 53[6] | |
| Nejvíce vyhraných zápasů | 44[6] | |
| Nejvíce vyhraných zápasů v řadě | 24 | |
| Nejvíce odehraných ročníků | 20 | |
| Nejvyšší % výhraných zápasů (při alespoň 20 odehraných zápasech) |
92,31 % | |
| Neporažená vítězka | 7–0 (1951, 1953) | |
| 5–0 (1956) | ||
| 5–0 (1979) | ||
| 4–0 (1930) | ||
| 4–0 (1934) | ||
| 4–0 (1935) | ||
| Nejmladší vítězka otevřené éry | (1979) |
16 let a 152 dnů[6] |
| Nejstarší vítězka otevřené éry | 2016) |
34 let a 230 dnů[6] |
|
| |||||||||||||||||||||
Ženská čtyřhra
[editovat | editovat zdroj]| deblistka | pár | |||
|---|---|---|---|---|
| Nejvíce titulů | 4 | 2 | ||
| Nejvíce finále | 5 | 5 | ||
| Nejvícekrát poražené finalistky | 5 | 5 | ||
| Nejvíce titulů v řadě | (1972, 1973, 1974) |
3 | (1956, 1957) |
2 |
(1990, 1991, 1992) |
(1994, 1995) | |||
(2024, 2025) | ||||
| Nejvíce finále v řadě | (1962–1965) |
4 | (1962–1965) |
4 |
(1962–1965) | ||||
| Nejvícekrát poražené finalistky v řadě | (1962–1965) |
4 | (1962–1965) |
4 |
(1962–1965) | ||||
|
|
| ||||||||||||||||||||||||||||||
Galerie
[editovat | editovat zdroj]- Areál Foro Italico
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Italian Open (tennis) na anglické Wikipedii.
- V Římě pokřtili nový tenisový amfiteátr, Foro Italico zkrásnělo. iDNES.cz [online]. 2010-04-28 [cit. 2022-05-10]. Dostupné online.
- ↑ V Římě pokřtili nový tenisový amfiteátr, Foro Italico zkrásnělo. iDNES.cz [online]. 2010-04-28 [cit. 2022-05-10]. Dostupné online.
- ↑ Internazionali BNL d'Italia 2026: Draws, Dates, History & All You Need To Know. ATP Tour, Inc. [online]. 2026-04-29 [cit. 2026-05-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Il nuovo look del Foro Italico per gli Internazionali di Tennis 2025 a Roma. The Plan [online]. 2025-05-05 [cit. 2026-05-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Internazionali BNL d’Italia in Rome unveils revamped site for 2026. ATP Tour, Inc. [online]. 2026-05-05 [cit. 2026-05-06]. Dostupné online. (anglicky)
- 1 2 3 4 5 6 PREVIEW NOTES | INTERNAZIONALI BNL D’ITALIA [PDF]. Women's Tennis Association, 2026-05-05 [cit. 2026-05-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Athletes – Alberto, Count Bonacossa [online]. Sports Reference [cit. 2018-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-02.
- ↑ COLLINS, Bud. The Bud Collins History of Tennis. 2nd. vyd. [New York]: New Chapter Press, 2010. ISBN 978-0942257700. S. 740–741.
- ↑ ATP Announces Record $37.5 Million Prize Money Increase For 2023. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-11-17 [cit. 2023-04-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-11-17. (anglicky)
- ↑ MASTROLUCA, Alessandro. 12 days of challenges and a super-weekend in between: the Internazionali BNL d’Italia as never seen before. Internazionali BNL d’Italia [online]. 2023-03-23 [cit. 2023-05-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-04-10. (anglicky)
- ↑ The Bridgeport Post from Bridgeport, Connecticut · Page 33 [online]. Bridgeport, Connecticut: The Bridgeport Post (In: Newspapers.com), 1976-09-16 [cit. 2018-05-22]. S. 33. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Internazionali BNL d’Italia – ATP MEDIA NOTES PREVIEW & DAY 1 [PDF]. ATP Tour, Inc., 2026-05-06 [cit. 2026-05-18]. S. 1–2. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Internazionali BNL d'Italia na Wikimedia Commons - Rome Masters – oficiální stránky (anglicky), (italsky)
- Rome Masters na ATP Tour (anglicky)
- Rome Masters na WTA Tour (anglicky)